(pojď dešti / vidíme se

po tak krátké době

mám chuť ze sebe shodit všechno

ponížení, šaty, ponížení

všechno)

květen 2003

Nerudná myšlenka

zabořila se mi kdysi do peněz

svými pysky

mátoha mátožná / nemožná vzpomínka

na lepší časy 

lezla mi krkem ven

láteřivě

dusila se

a nezapomínala mi popotahovat z žíly

krá jako straka

krkavice

z díry...

když utekla

mí lidé spěšně opuštěli svá místa

jeden tam

jiný do států

laxně luxovat pohozené zbytky

už se mnou nechtěli poslouchat

Morriconeho

protože krysy vždy opouštějí

jako první

loď

když se pak nenašla

něco se přece vynořilo

něco malého (tak píď) /

možná jako "k" z vraku

na přídi úlomek od kormidla

to k mrakům kurz 

(jak už to bývá)

prostě někam tam

kde nože neukrývá

podpalubní paní

jedu bez přestání po tři léta

už kousek světa

měřím

od mělčin

.

.

.

(věnováno polygamním choutkám na sladkost)

2005