|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Muž mimo společnost Autor: Jáma (Občasný) - publikováno 19.5.2005 (22:19:38)
|
| |
Muž mimo
společnost
autor: Jáma
|
Já, muž mimo společnost, žijící už za
jejím okrajem jsem býval mocným a uznávaným mágem. Nyní, jsem zneuznaný, ale
stále ještě dost mocný. Byl jsem vážený pro své objevy, i pro své znalosti.
Objevil jsem kouzla, které předčila ve své době mocné obrany ostatních
schopných mágů. Vyvinul jsem kouzlo, které lidem umožnilo žít déle a
bezpečněji. Byl jsem zahrnut bohatstvím, slávou, mocí, i láskou urozených
žen.
Tehdy jsem začal uvažovat o zvláštních kouzlech pro muže, a jiných pro ženy.
K podobným věcem jsou ovšem potřeba ženy, na kterých je lze zkoušet. Začal
jsem si brát pěkné panny ze sirotčinců. Lidé si mysleli, že si je šlechetně
beru za služebné. Jak se mýlili. Začal jsem s jednoduchými magickými úkony,
neškodnými pro očarované. Kouzla to byla vskutku primitivní, např.: nechat
zmizet různé bradavice a jiné. Zvýšit sexuální přitažlivost, přidat na
fyzické kráse.
Potom jsem přistoupil ke složitějším, náročnějším a nebezpečnějším kouzlům,
jako prodloužení a zintenzivnění orgasmu atd., ale nejdřív jsem vyvinul
vcelku lehké, ale velmi praktické kouzlo způsobující skoro trvalou erekci. To
se pro muže jako jsem já, ve vyšších letech hodí. Kouzla střední obtížnosti
jsem testoval sám s dívkami, které v té době losovaly která ke mně do
pracovny půjde v ten den. První rozkaz pro všechny byl: „Svlíkni se.“ Když
jsem zahlédl tu úplně první, probudil se ve mně nevýslovný chtíč a já, maje
před sebou pěknou pannu s velkými ňadry a štíhlou postavou, zapomněl úplně na
magii a bez okolků si užil své. V té době se ze mě stávalo zvíře, prahnoucí
jen po tělesných rozkoších. Žádnou z nich jsem neměl dvakrát. Moji sluhové
jim za pomoci mých dříve vymyšlených kouzel, vymazávali paměť a rozesílali je
do nevěstinců po celé zemi. U těch ošklivějších jsem se dokázal ovládnout a
vyzkoušet nějaké z nových zaklínadel.
Z rozkoše se postupně stávala droga. Čím dál tím méně jsem se ohlížel na
dívky, které jsem zneužíval. Spousta jich to ani nepřežila. Ale já zkoušel
svá kouzla dál.
A pak najednou začal být nedostatek dívek. Pokoušel jsem se koncentrovat, ale
pro těžké abstinenční příznaky z nedostatku sexu, jsem nedokázal nic
kloudného vytvořit. Dívek bylo čím dál tím míň, a byly ošklivější a
ošklivější. Tak jsem vydal příkaz mým věrným, aby začali na druhém konci země
unášet mladé a hlavně pěkné dívky. Lidé se nestačili divit, a byli i takoví,
kteří otevřeně prohlásili že to já ty ženy unáším. Dostali „náhodou“ velice
ošklivou chorobu a „bohužel“ zemřeli v bolestech.
Tehdy jsem již potřeboval deset dívek každý den. Obvykle umíraly hned po
vyzkoušení kouzel a moji lidé je vozili do pouště. Tam jejich mnou poskvrněná
těla ohlodávaly hyeny, až byly přecpané k prasknutí.
|
|
Pak, když panny v zemích okolních byly
už tak vzácné zboží, že si i ty nejošklivější mohly vybrat nejpěknější
muže, a to už ve třinácti letech, to najednou prasklo. Já už nedělal nic
jiného než spal, jedl, a do naprostého vyčerpání se miloval se ženami. Potřeboval
jsem jich až dvacet denně.
Vzbouření obyvatelé naší země, zastavili vozy jedoucí do pouště s
mrtvolami. Mí „věrní“ mě s chutí udali a ještě prohlásili, že jsem je ke
všemu nutil a navíc očaroval. „ Zatracení lháři!“, za ty peníze, co za to
dostávali, by práci s unášením žen a odklízením mrtvol do pouště bral i
vévoda.
Obklíčili a zabarikádovali mě v mém domě. Bránil jsem se dobře, byl jsem
tehdy jeden z nejmocnějších mágů světa. Vzdoroval jsem dlouho, zabíjel na
dálku lidi, oslaboval mágy, ale nakonec mě přemohli mými vlastními útočnými
kouzly. Nakonec mě, magicky spoutaného, odeslali portálem na malý, úplně
pustý ostrůvek
A tak se snažím vyvolat succuba* a onanuju a onanuju.
|
|
*Poznámka autora: Succubus je ženský démon, který po
nocích navštěvuje muže a nutí je „obcovat do úmoru“.
|
|
|
|