PANTA RHEI
Vše plyne,
říkáš,
jen vrba - já -
smutně sama stojím.
Navečer zhasínáš
a začínáš mě číst.
Jen to ticho v Tobě,
a tma,
jež i ostří břitvy zraní -
stojí a nedýchá.
A voda teče. Hlasitě odkapává...
Hodiny s ní v souznění;
jen ne se zadrhout,
když obloha začne příst si svou.
A skály stojí.
Jen občas se vydrolí
z nich můj sen. Bílý, modrý den.
Živý sen.
Když čteš mě silou.
Na káře žití,
jejíž kola se točí.
Točí.
Ještěže víra je láska,
jíž snažím se číst.
Uvnitř Tvé tmy v Tobě číst.
Na káře žití,
když čteš mě silou.
Jen nech mě číst,
na naší káře žití číst,
když čteš mě silou.
Pozn.
PANTA RHEI
/Vše plyne/ Herakleitos, řecký filosof z Efesu, 5.stol př.n.l.
FIDES SPES AMOR
/Víra, naděje, láska/ latinské rčení