|
| |
 |
...Vánoční...
Autor: L.B (Občasný) - publikováno 27.5.2001 (00:17:27), v časopise 29.5.2001
|
|  |
Venku jakoby nechtěně přikrývá zem sníh.
Svíčky se svou jemnou a nezapomenutelnou vůní hoří
Sedím u okna, slyším cinkání zvonečků
Smích dětí pokryl teplo domova společně s teplou vůní čaje
Má mysl je zastřena pavučinou nevědomosti štěstí života
Srdce, já nevím, už necítím nic tak krásného jako kdysi,
Nic tak bolestného jako kdysi
Začal padat sníh, začala hrát krásná melancholická hudba
Já jsem se modlila, prosila i plakala
Jako i půda pokryta sněhem, tak i mé srdce bylo méně vidět
Snad přestalo bít …
|
|
|
