|
| |
 |
Výsledky mystického channelingu
Autor: romann (Občasný) - publikováno 19.5.2001 (00:57:00), v časopise 19.5.2001
|
|  |
Miloš (5 let channelingu, 2,5 roku meditací) napsal:
Je to o prožívání. Vsechno vic vnimam jako výuku, stare ego se nemuze moc prosazovat, kdyz neco dela, tak je nad nim jine vedomi, ktere to pozoruje a vnima co se uvnitr deje. Dolni se snazi obcas neco vymyslet, ale vrchni reaguje obsahlejsimi pocity, ktere nejsou vzdy konkretni, nekdy jen vedou, jak je treba. Místo myšlenky může nečekaně naskočit i symbol, popř. symbolicky děj, který není hned jasný, ale přesně vyjadřuje situaci nebo budoucnost. A virtualno? Temer staly Pocit vířeni uvnitr sebe, dava klid, pohodu a nadhled, nikam nespecha, jen prohlubuje prozivani a vnimani. Velke smireni se zivotem jaky je, protoze takovy byt z podstaty musi. Vnitřni proud se obcas rozebehne do slozitych vizi fraktalů nebo prolinajicich se pocitu v neohranicenem prostoru. Objevuji se silnejsi zachvevy Božské energie, které me i vic odosobnuji a meni vedomi v čistý prožitek.
Pavel (2,5 roku channelingu, 2 roky meditací) napsal:
Po další, zcela ezoterické meditaci, jsem chtěl přepisovat poznámky a najednou se mi rozšířilo vědomi, ponor az 58 procent, které mi vydrželo až do večera. Po probuzení opět naskočilo. Ani jsem nemohl nic sepisovat, jenom jsem vnímal božské. Pár postřehů a nedokonalých popisů:
- je to stav bez myšlenek, jakoby za nimi, čisté Bytí, samo jsoucí bez jakéhokoliv úsilí, prostě JSEM a to je vše, ale totálně...
- jsem hlubokým oceánem BYTÍ a jakékoliv vnější vlivy (myšlenky, emoce, slova) vnímám jako svědek, jako vlněni tohoto oceánu, pak se vše zase uklidňuje... hladina je klidná a čistá....
- nejsem už tělem, ale Vědomím
- není oddělení, není kam jít, je jenom Jednota...
- už nedělám, ale je děláno...
- BDĚLÉ BDĚNÍ
Pohybuji se už několik dní kolem padesáti procent ponoru, je to hranice, jejímž překročením je to pravé... Nové Vědomí, BYTÍ... Nyní si mám uvědomovat co Ho podporuje a co mu brání a podle toho se přizpůsobovat. Být otevřenou nádobou a s trpělivostí, pokorou, odevzdaností a pozorností čekat na BOŽÍ VĚDOMÍ až se staneme Jedním. Když jsem nad padesát, je vše takové čisté, průzračné, jasné... Jednota, kde ego je někde v povzdálí. Když ponor poklesne pod 50%, uvědomím si oddělení od BOHA, ale samotná touha se vrátit je vlastně také překážkou. Návrat je možný jen úplnou pozorností a odevzdaností bez chtění a přemýšlení.
Pozn.: oba jsou na konci šesté etapy mystického channelingu - odevzdání se. Čeká je poslední etapa- božské schopnosti vnímání a jednání.
Ponor je intenzita pocitu blízkosti Boha, je to Slunce v duši. Oba se pohybují kolem 50%, tj. někdy je v nich víc božského než lidského. V meditaci mají ponor ještě daleko hlubší.
Statický ponor se jim již změnil na dynamický, jež je věčným vířivým tancem Boha. Ten také prochází mnoha úrovněmi, nové abstraktní proudy archetypů božské Jinakosti ve vizích a pocitech vždy znovu trochu destabilizují než si člověk zvykne. Je pak ve stálé, ale zeslabené meditaci. Do vědomí mu vstupují božské pocity jako svaté obrazy podobně jako v meditacích. Vize tunelů, obrovských mandal a kruhů vířících archetypů mají hlavní účel transformaci částí vědomí a současně jeho celkové rozšíření.
|
|
|
