|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Něco černého se líně valí z komína. Zahaluje střechu bílého smutného domečku pro porcelánové panenky. Vzduch se nehne a zajímavě voní. Pozoruji zapalovač na stole a sirky ve tvé ruce. Hrají. Opona padá. Telefon zvoní, nikdo ho nezvedá. Kdo se ukrývá na druhém konci drátu? Ptám se sebe, ale ze žárlivosti si neodpovím. Nechci to doopravdy vědět. Pokus. Hrački pro hlupáčki. Topení prožívá horečku. Květina uschla. Kdo má větší vliv na otáčení země z tebe? Extravagantní židle natřená do žluta. Bílé bačkůrky pod postelí křičí, že je zima. Zabalím je do peřin. Pomůže to? Závidím, ale nevím co a komu. Není vidět, jen cítit. Nevoní, neváží, neprojeví. Ohrátá melodie z rádia, co ji ke mně nese? Nacházíš mě v mých snech. Těším s na noc. Cosi z tebe mění můj život. Slabá komplikace, sahám po klice. Nedaří se sněžit, v komíně je meluzína. Povídáme si. Co způsobuje? Mraky na vrcholu. Hory. Prázdno v dlaních. Naděje. Patvary na stěně. Hořící lampa. Vylitý čaj. Rozbité okno. Cizokrajné rostliny, pavučiny a hustá atmosféra. Panická hrůza z budoucnosti. Co přijde? Kdo nás objeví? Bažiny zapomnění a písečná duna. Co hýbe světem? Cizí šedá kultura pro tmavomodrý národ. Posezení na chvilku, okamžik v kalendáři. Vykopaná studna. Cukr zapomněl tvé telefonní číslo. Už není sladký jako dřív. Tajná skříňka za zrcadlem. Hromady starého papíru. Voňavky smrdí po školní chodbě. Někdo nenávidí, někdo miluje. Dvě strany téže bankovky. Kdo se na ní usmívá teď? Zbyteční živonosové. Provokatéři, malíři. Potápět či topit? Chci nic a nepotřebuji k tobě dálkové ovládání. Paměť se vrátila a nenávist klepe na okno. Zbavím se tě. Nemohu. Nezáleží to na mně. Létám pod mostem na obří vážce z vosku. Suchý strom a ještě sušší hlouposti. Pestrobarevný ubrus v pračce, psí kůže pod nohama našich sluhů. Dlouhé stíny, dračí smyčky, králičí oči. Nemoc mě pohlcuje, nedá mi pokoj dokud mě nesní. Zlaté dary, hořká káva pro návštěvy. Zákony džungle. Jedna cigareta za druhou. Opiju se do němoty. Není daleko. Natáhnout ruce a čekat na zázrak. Vysvobodit princeznu z večerníčku a pokárat čerta pod kotlem. K čemu? Nikam. Nechat stát. Snad? Proč? Znám vraha. Mám vraždit? Nechci. Kdo za mě zase rozhodne. Zvyklosti a návyky. Na koho se obrátit? Pořád se jen ptám. Chci odpovídat. Nemám z čeho. Jdu kouřit. Nemám nikotin. Zásadovosti, zbytečnosti. Nemocní zmírají touhou žít. Sladká nevědomí. Postel. Marně se snažím uniknout. Vzpomínám si. Jsem křesťan - včera jsem viděla kostel. Hřbitovní svíce zhasínají, brány pokladů se otvírají. Zoufalství překračuje rámec svých možností. Snažím se spát. Hřebíky mě píchají do žeber. Bílé krajky. Černý oblek.
|
|
|
