OMLOUVÁM   SE . . .

                                         Tolik  přátel

                                                        kolem  mne

                                         plných  naděje  !

                                         Tolik  úsměvů  a  očí

                                         mne  láká  

                                         k  návštěvám

                                         hovorům  inspiracím

                                         k  dětinským  hádkám

                                         a  provokacím  

                                         Ale  já   ----   nic  !

                                         Stále  a  stále  

                                                       nemám  čas   

                                           ----   Omlouvám  se  !

                                         I  kdybych  se  rozkrájela

                                         na  čtverečky

                                         a  vykrmila  s  nimi

                                         své  výčitky  svědomí

                                         do  takové  tloušťky

                                         že  bych  ucpala 

                                         všechny  černé  díry

                                         ve  vesmíru   ----

                                          -------    Ale  já  ten  čas

                                          kurvafix   

                                         opravdu  nemám  !

                                         Já  protiva  ---  nevděčník 

                                         paličák  ---  zatvrzelec 

                                         nemluva  ---  nekňuba

                                         budižkničemu  ---- 

                                         škvor  zalezlý  do  díry . . . . 

                                                     ----------

                                         Ale  proč  to  říkám  ?

                                         A  komu  ?

                                         Všichni  už 

                                         ode  mne  utekli   ----

                                         nikdo  mi  nevěří

                                         Jenom

                                         můj  malířský  štětec

                                         trpělivě  čeká   

                                         a  svou  kšticí 

                                         kreslí

                                         z  dlouhé  chvíle

                                          vlastní  siluetu

                                                              proti  obloze . . .