I. vždycky ta druhá
čekat než milý
objeví pramen
pro celé město
a pak teprve
napojí tebe
koně divokého?
na jedné lavičce
v gotickém městě
krvácí žena
protože nechce
špinit koberce
u něho doma
II. a teď
pracka v láhvi
která nechce pustit
svou pravdu
to jsem já
párkrát jsem viděla
masturbovat muže
každému někdy
přerazí nos
každý je někdy
přistižen
III. a pýcha
někdy, když dlouho mastím své tělo
a nasazuji si umělé zuby
a příčesky
a po součtu svých vrásek
se rozhodnu zveřejnit každou pátou
usednu do procovské lóže v divadle
a jsem na sebe pyšná
IV. a tenkrát
jak jsem nemohla pochopit
zamčený lustr? bylo mi sedmnáct
ta trapná studentka, co se v noci učila
v studené koupelně, tajně, aby nerušila
tak strašně líto, líto je mi
tohle říkat
u nás se v devět hodin večer zhasínalo
přes tři lomené chodby
zavřené dveře
jsem rušila
člověk se v životě
nikdy dost
nenachcípá
než chcípne
docela
|