|
Tobě
"Nenávidím tě! Slyšíš, já tě nenávidím!" křičel tak nahlas, jak jen dokázal.
Slyšela jsem, moc dobře jsem ta slova slyšela a cítila, jak mi pronikají do srdce a mrazí je. Nevěděla jsem, co na to říct. Bylo to jasné. Tolik upřímné a stejně tak kruté. Beztak jsem nedokázala otevřít ústa, nechtěla jsem se bránit, nevěděla jsem proč.. Chápala jsem ho, ale o to horší pro mě bylo poslouchat.
"Nikdy se to nemělo stát. Už nikdy, nikdy tě nechci vidět. Zmiz z mýho života!"proud slov plných zoufalství, vyčerpání, strachu a nenávisti stále neutichal. Poslouchala jsem a do očí se mi draly slzy. Ne, už nemůžu, je mi to líto, ale nevydržím tady stát už ani minutu.
"Promiň," špitla jsem, když se nadechoval, a odešla se zabít.
|
|
|