S l a v n o s t i s l a b o s t í
I. PŘEDMLUVA
Dětství
Hudební
forma přesýpacích hodin.
Řeč zvonů, houslí, bez pomlk,
bez chvíle pro smrt,
písečná nekončící píseň.
Marinko! Hladíme ještě tvoje
slova. Do kterých's byla
zavřená.
Kateřina Rudčenková
Zpěv. Zazpívat národní píseň.
Držet se faktů? Úsměvy.
Bezstarostnost, sny,
tlachání a třpyt.
A sladká touha po setmělém.
A ještě něco - smutná špička
samostatnosti. (Však lákavá...)
Dospělost sama.
II. "CORPUS"
Hypochondr, melancholik a solipsista se sešli v jedný posteli. Jak je jim tam dobře! Můžou se utěšovat těly, vzájemně, i každý zvlášť.
Útěcha tělem
1. fressen, bída u těla (= houba v držce, v břiše slatiny)
2. žírná k.
3. maso domů ... jeho nákaza a tělo v útrobách bytu
4. falešný chrup: chacha!
5. prostý prostor těla a jeho synchronizace s pohyblivým prostorem hudby
6. dortíčková poetika: HAM!
7. tecum lugeo: vykoupit se od bolesti cizí bolestí vlastní
8. Hlava, boky. Myslet jinak je asi nemožný.
Do spánku chodí jako do kina. Milují své paže, vlasy, zuby, nehty, pihy i pohyby, ústa, oči i pohlaví. O co přicházejí, je svět.
1. na návštěvu přichází Dirigent
Jak jsou náhle aerodynamičtí! Jak všechno nadbytečné z jejich těl odvál vítr - jsou drobní, tiší, bez sexuálních vnad. Jak se kroutí a snaží, jak se hladce svíjejí do rytmu a zasazují své hlasy do okolo slyšené harmonie. Jak mizí v pohledu na rozkazující ruce. Jak němí.
Ostatně, Dirigent je velmi oduševnělý a velmi násilný. Rozdává svého ducha násilně, tento akt je doprovázen bolestí. Setkání s ním se odehrává v jeho podlaží, a to je velmi vysoko. Oplodnění tak provází zmatek a pocit vyvolenosti.
2. na návštěvu přichází Kněz
Přináší s sebou veliké dary: povinnosti, nároky, výčitky svědomí, tresty.
Prchají před ním do své postýlky (není divu).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Komunikace /INTERMEZZO I./
- Kdybyste byla upřímná, slečno, oslovovala byste se ve svých myšlenkách Milá kurvo.
- "Do prdele." - - - Ano, to jste vyjádřil dobře, pane, téměř jste se tím dostal za své vlastní hranice! Snad jste se dotkl i podstaty, problém je, že jen té svojí. Jste už příliš vyumělkovaný, příliš vzdálený od reality. Ale nemějte strach, s tím už něco uděláme. Hlavně že jste začal; tak trefně, tak přirozeně.
3. na návštěvu přichází Hezká žena
nezáleží na tom, co jsi, ale čeho jsi nositelem. já nosím na těle estetickou (a elektrickou) funkci. kamkoliv přijdu, koukají na mě. mám přetížený oči i ústa, jako kosmonauti. úsměvy mužů se mi ve dne ovíjejí kolem nohou, a já je večer pečlivě rozmotávám a házím do koše. pěkně zlí hadi, jenomže hezky dekorativní. škoda, že ze ně cítím takovou odpovědnost, jinak bych je už všechny dávno zahubila. já vím, že je válka, ale tohle riziko bych ještě podstoupila. jindy by mi jich bylo zase líto - vždyť je snad muži takhle jenom venčí.
"Já tě budu milovat." řekl mi jeden muž.
"Ach, to je dobře. Jen si posluž." odpověděla jsem.
"Ale ne, ty jsi mě nepochopila. Bude tě to bolet." řekl on.
Pysky se mi stáhly nevolí: "Jsi hodný, žes mi to řekl, ale nemusel jsi. Známe přece i opravdové bolesti, alespoň z doslechu. Jen mě už miluj."
"Ale tvoje bolest bude přece opravdová, ačkoliv má láska tak docela opravdová není. Víš, jsem už starý. Jen si poslechni jak mi tluče srdce: tak mocně, jak mi tluče, tě to bude bolet."
Položila jsem svou hlavu na jeho plíce. Jeho sdrce tlouklo slabě, spíš jenom tikalo. Tik- tak, tik- tak, tik- tak.
"Tak co?" zeptal se.
"Tluče ti velmi slabě."
"Vidíš, jsem už starý. Měl jsem dost těžký život. Nikdy jsem nikoho nemiloval a ani tebe úplně nemiluju. Pohlaď mě, prosím tě."
Pohladila jsem ho.
"Nikde jsem nebyl a nic jsem neviděl! Podívej se na moje nohy a oči, jak jsou slabé a ubohé."
Sklonila jsem se až na zem a pak jsem se znovu napřímila, abych viděla i boty i oči. Oboje byly tak malé, menší než moje.
"Tak co?"
"Jsou menší než moje."
"Tak vidíš, vy mladí to máte tak lehké proti nám. Ale život tě taky naučí. Vzpomínám si, jak ve tvém věku . . . zajímá tě to vlastně?"
"Ale ano, jen povídej. Už tě nikdy nebudu chtít."
"To je dobře. Tak poslouchej."
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oponuje Panna /INTERMEZZO II./
Schoulit se někomu do náruče, nechat se nést rytmem jeho krve tepající směrem k srdci a zpět -
Plout na jeho vlnách, ztopit se v jeho vodách, vzdát se vlastní síly a sílit slabostí - -
Zapomenout na všechno - - -
To je milovat staršího muže, který už dosáhnul moudrosti.
5. na návštěvu přichází Profesor
že všechny tvoje kontexty, který žiješ, odsoudí jedinym pohdravym pohybem svejch pěknejch rtů (když neodpovídáš správně)
že ti dává v nejlepším případě pít bílý mlíko smyslu
(když odpovídáš správně)
a že tě stokrát nechá vykoupat v neúspěchu a jednou pochválí . . .
proto k němu cítíš strach a hrůzu a obdiv smíšený s opovržením
6. na návštěvu přichází Mystik
"Von chce víc, von je mystik!" říkají o něm dívky, když je odmítá. Šly s ním kousek jeho cesty, ale mohl jim nabídnout jen extázi, zbavenou vší objektivní transcendence. A to bylo příliš nereálné na to, aby je to zaujalo (proto bývají mystici, filatelisti atp. sami).
"A jakou hudbu by skládal Bůh?" zeptala se ho jedna jednou.
7. poslední přichází Lingvista
hemží se to tady vulgarismy. Některé vazby jsou docela nesprávné. Sporadická nespisovnost, častá cizí slova. Zřejmě pokus o lexikální ozvláštnění. Jeden skromný neologismus. Zmatená syntax, včetně interpunkčních znamének a značení přímé řeči.
8. . . . a Literární Vědec
Forma roztříštěná, styl žádný, obsah nejasný. Náznak metafor a alegorie, nerekonstuovatelné Sémantické Gesto.
III.DOSLOV
"Já bych tím netrpěl , že je to takový přeplácaný . . . to je to nejmenší."
|