Tichotání
Někdy i leckdy, když hvězdy oněmí měsícem zakřiknuty si také tichotám a slotám dávám vale. Myšlenky neurvalé si házím za hlavu. V přístavu ticha, ne v nádražní hale se jinými, tichými, obírám
a popírám svět opilců a rváčů, někdy i trochu pláču při vůni vzpomínek. Král Ječmínek tam v pološeru vládne a Honza za pecí tam pro princeznu vtipy z rukávů sype, jako korálky.
Ne do války, poslední drak mu nad tou pecí visí tak jako kdysi je mi v těch chvílích zas...
když něco jiného se na chvilčku vzkřísí
vypněte prosím proud a zastavíme čas...
|