|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
duch svatý má škytavku probouzí mě ze zimního spánku vylézám z jeskyně na bílém kožichu čmouhy od mechu a nějaký další medvěd se mě ptá na poezii jen mávnu tlapou a burácím do údolí nedá se , každý z těch slov musí někomu patřit slova nemůžou zůstat sama..‘ ale to už ho chytám a pereme se jako titáni na vrcholku hory kterou si sami nanosili drápy máme ostré jako vteřiny udýchaní a posekaní se objevíme až ve zbytcích sněhu někde mezi mrkvemi a kastroly které tu zbyly po sněhulácích osamělá slova opatrně slézají ze svahu za námi ale my se smějeme jak malí kluci ‚ stejně je to všecko o ženskejch..‘ a nad námi se jedna kulatá vylupuje zpoza hor tichá a zkamenělá jednou ji z toho nebe stáhnu pod peřinu
|
|
|