Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 15.11.
Leopold
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Dva světy
Autor: čaro (Občasný) - publikováno 18.12.2004 (15:51:09)

DVA SVĚTY

Gabriela je hodné a mírné děvče. Trochu se otřepala a pokračovala v cestě. “Tak ty to cígo nemáš, jo? Nekecej, něco přece kouřit musíš!” Ozývalo se za ní ještě dlouho. Tohle úplně nesnášela. Samí kecálkové, kteří se potřebují do někoho strefovat. Zrovna minulý týden jí někdo otevřeně a nezištně sděloval, že … bylo to vulgární, nechtěla na to myslet. Čím více se blížila do areálu léčebny, tím více se bála. Bylo to jako na hlavním nádraží – kdekdo si myslí, že zrovna ona může postrádat dvacet, třicet, padesát kaček “na polívku”. To určitě!

Prošla sídlištěm a ocitla se před bránou. Všechny vchody znala dobře. A ještě raději je míjela jako východy. Dnes měla absolvovat hodinu esoterické hudby. Před pavilonem čtyři už se všichni srotili do kulatého útvaru. Vidí tu pár nových tváří. Zbytek už zná. Mirek naštěstí chybí. Trochu ji obtěžoval. Na minulém sezení dostal dokonce záchvat. Teď se klidně položila na pohovku, přikryla se dekou a zaposlouchala do zvuků lesa. Byla myšlenkami úplně mimo, byla lehká jako pírko, vznášela se v oblacích a necítila tíhu svého těla.

Vyšla jako ze skleníku. Venku chladno. “Takže zítra vám pustím savanu,” odvětila na rozloučenou jakási pracovnice v teplákové soupravě a bílém plášti. Je to velmi absurdní, pomyslí si Gabriela. Zažila tady v Bohnicích hodně zlého, ale i cosi lidského. Většinou to tak bývá, že se na každém oddělení semknou pacienti dohromady a drží spolu. Vždycky se najde jeden, který má krizi, ale zbytek ho podrží. Prakticky tak nikdy není klid.

Když odsud Gabrielu propustili, byla štěstím bez sebe. To, do čeho se vrátila, jí nepřidalo. Byla však volná… První cesta tramvají jí připadala tak nevšední, jako kdyby se po letech z kriminálu dostala na vycházku. Všechno pulsovalo, bylo živé a hodně rušné. A pořád se otáčela, jestli to na ní někdo nepoznává, že byla v blázinci, jak se říká.

Dnes už Gabriela jen občas dochází na některé vysněné terapie. Je jako návštěva, ba něco více. Ví, co se skrývá za dveřmi pavilonů. Idylkou ráje, který obklopuje budovy, se nedá oklamat. Tím rájem je nádherný park a malá farma. Jednou tady jezdila na koni, bylo to poprvé v životě. Naivně si myslela, že vyskočí na koně jen tak, jak to vídávala v televizi a zavelí: “Za mnóóóu.” Nakonec byla ráda, když jí Birmu přivedli k malé rampě a z ní rovnou přesedla. Jen co se uvelebila, začala se ksychtit vážně. Až jí všichni ve skupině řekli, že vypadá důležitě, že se nese jako pan prezident Masaryk. To ji potěšilo. Činy se přece musí dělat s náležitým gestem, potvrdila si v duchu Gabriela.

Mnoho smíchu tady nezažila. Vzpomíná nejčastěji na svou první odpolední propustku. Sedla si v čajovně a tvářila se civilně. Osádku zde tvoří jak pacienti, tak jejich příbuzní či přespolní z nedalekého sídliště. Svým klidným a jasným pohledem dávala Gabriela na vědomí, že je zde jako někdo, kdo s blázincem nemá pranic společného. Otevřela knížku, popíjela kávu a nenápadně pozorovala okolí. Seděli tu i postarší zanedbaní pánové v teplákovkách, s čepicemi podivně naraženými na hlavách. Vypadali komicky a nezapřeli na první pohled, že jsou “zdejší”. Dvě hodinky uběhly jako pár minut. Gabriela se zvedá od stolu. Obléká kabát, vkusně si nasadí čepici, omotá kolem sebe nedbale šálu a míří k pultu. Vypadám jako umělec, jako básník, přemýšlí v duchu. Jeden pán v čepici se zvedá a významně upírá zrak na Gabrielu. To je konec, lapá po dechu Gabriela. Ten dědek je přece od nás z jedničky, vybavila si. Děda stále hledí. Jde k ní. Plácne ji po rameni a pak spiklenecky z plných plic prohlásí do placu: “Už deš zpátky na oddělení, výď?” Ticho. Prozradil ji. Platí a nenápadně mizí. A ještě dnes se k této příhodě ráda vrací. Když se jí někdo zeptá, co ji v blázinci upřímně pobavilo.



Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 18.12.2004 > no, nevim,přijde mi to o všem a o ničem, takovy těžkopádný, možná lepší téma...
<reagovat 
net (Občasný) - 18.12.2004 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 18.12.2004 > velmi chytře napsané, sice se mi moc nelíbí, jak tady ty Bohnice začínají být propagovaný, protože dnes je strašně "in" mít za sebou minimálně jeden pobyt a člověk, který není aspoň neurotik, aby si připadal méněcenný .. ale jak říkám, je to dobrý, krom toho zbytečného zdůraznění tvrdosti výslovnosti gramatickou hrubkou u slova "viď" - to je chyba jak vyšitá a od té tě uvozovky neochrání..
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 18.12.2004 > Emmet_RAY> "je mi tě spíš líto.. člověk, na kterém by i laik rozpoznal jeho schizofrenii .. i laik, který ho v reálu ani neviděl..

až nastane tvůj poslední den, budeš, stejně jako kterýkoli jiný den svého života, sám a nešťastný"


<reagovat 
 Unge (Občasný) - 19.12.2004 > Emmet_RAY> 

Já bych ty (úmyslný ?) gramnatický chyby ignoroval - je to prostě osobní styl vyprávění. Příběh působí velmi autenticky, popisované reálie existují (já byl v Bohnicích jedenáctkrát, naposled letos v létě).

 

Dám tomu 5 bodů právě pro autentičnost... přitom autor je ještě mírný, skutečnost je horší.


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 18.12.2004 > ariel> a co s tím tento můj výrok má společného, krom toho že seš chudák?
<reagovat 
Unge (Občasný) - 19.12.2004 >
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 19.12.2004 > Zajímavé čtení.
Body: 5
<reagovat 
čaro (Občasný) - 19.12.2004 >

2) Hm, nikdo není chudák. A k medializaci "proslulých" Bohnic ještě něco: Samozřejmě, že citliví lidé tvoří. Není divu, že mezi básníky a literáty vůbec je větší koncentrace lidí s depresemi apod. A když se sejdou na Totemu, nešli zde jako nějací chudáci, ale jako osobnosti, které se chtějí vyjádřit. Společné je to psaní. (Když to tak vezmu kolem, být v Bohnicích není ani móda, ani ostuda. Je to záležitost třeba i náhod: unavený podnikatel se tam schová na odpočinek; matka, které zabili dítě, se zhroutí - a už ji vezou; doktor splete dávky návykových léků, nesníží je podle plánu a zaviní závislost - a šup na detox mezi tvrdé feťáky; anebo jiní ublíží někomu, ale oběť skončí v Bohnicích a agresor dál mezi lidmi...)

 

3) Mám brutální svědectví z Bohnic, ale právě toho už tady mají všichni dost. Tak jsem to tenkrát pojala trochu zvenku. Ale schválně velmi krátce, protože delší věci člověk na internetu nemá čas a ani chuť číst.

 


<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 19.12.2004 > esli voni jí taky nepoznali podle fáče, kerej měla místo vopasku.....a výď...chápu.....prostě zdůraznění fonetiky....nevidim problém
<reagovat 
Lada Niola (Občasný) - 20.12.2004 >
Body: 5
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 20.12.2004 > Rozhodně velice čtivé. Ale kromě toho, že za jediný humorný zážitek hrdinka považuje něco, co bylo vlastně tristní, mě tenhle textík nechává chladnou. I když popsání toho, kdy si na něco člověk hraje - ta šála, ležérnost, to, že si platím vlastní kávu, všichni ve mně musí vidět básnířku, a pak následný pád, je taky zajímavé. Já jsem četla cosi kdesi o Bohnicích, a nějak jsem se domnívala, zřejmě špatně, že ta čajovna je běžnou součástí života v Bohnicích, ne jen za odměnu.
Body: 5
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 20.12.2004 >

"výď" jsem pochopila ... no třeba ji poznali, protože se už viděli v jídelně, na seszení nebo v zahradě...

 

ale jinak k těm Bohnicům (a jiným ústavům jim podobným) si myslim, že pobyt v léčebně z nikoho dobrýho literáta neudělá...navíc mám pocit, že občas deprese k literátům tak nějak "patří" asi jako "absint"... prostě symbol... když má depresi manažer nebo zdravotní sestra, zní to jinak než básník v depresi...


Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 23.12.2004 > Čtivé. Bude někdy pokračování ? ;)
<reagovat 
čaro (Občasný) - 19.12.2004 >

1) Nedělám gramatické chyby, moc si na tom (soukromě) dokonce zakládám, dělám korektury pro několik časopisů... 19 let jsem žila a bydlela na severu Moravy (spíše tedy Slezsko), kde všechna "i" a "y" rozlišujeme. Pokud si autor poznámky o chybách nevšiml, je to "výď" tam schválně a v přímé řeči, je to jazyk toho dědka v čepici...

 

 


<reagovat 
 Unge (Občasný) - 21.12.2004 > čaro> jó, ten dědek sem býl já při svým jedenáctým pobytu v B. (medaile ani prášky za věrnost se neudělují)
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 17.2.2005 > čaro> korektury dělají povětšinou brigádně mladé holky a na přijetí jim stačí gympl a dobře udělaný vstupní test

i debilovi by došlo, že to ypsilon jsi použila schválně, já akorát upozornil na to, že v tomto případě může být vnímáno jako pravopisná chyba

aspoň já jsem toho názoru


<reagovat 
 čaro (Občasný) - 21.2.2005 > Emmet_RAY> 1) Korektury dělá různá sorta lidí, mezi nimi jsou například i vysokoškolští profesoři. (Já bych to vůbec nesnižovala. Takový člověk by neměl dělat chyby a když chce pro okolí zestručnit svou kvalifikaci a nechce unavovat, zmíní se právě o korekturách.)
2) Já nejsem žádný debil, Vaše poznámka není o tom, že "by mohlo být chápáno" toto jako chyba.
3) Nejsem ani žádná brigádnice. Korektury jsou jedny z mnoha mých jazykových aktivit. Vždyť ani nevíte, co dělám... Tak by mě moc zajímalo, když tak neadekvátně reagujete, co děláte Vy, když si troufáte tuto oblast komentovat.

Zdravím Vás, redaktore-adepte.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 21.2.2005 > čaro> 1. ano, různá sorta.. a především brigádníci
2. to jsem neřekl; má poznámka je o tom, že přímá řeč nemůže obhájit špatné i a y. U ""fonetického přepisu"" je to diskutabilní.
3. Nikdo neříkal žes brigádnicí, já jsem student filologie, který občas dělá korektury brigádně ;-))

taky zdravím, čarodějko :-)
<reagovat 
 čaro (Občasný) - 22.2.2005 > Emmet_RAY> To jsem ráda. Teď jsi to upřesnil, tak je to jasné. Měj se krásně, zdraví Tě ČAROdějka.
<reagovat 
 čaro (Občasný) - 16.6.2005 > xylofon> Vše je tak schválně. Vím o tom.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter