|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
A budu slavným ...
Chtěl bych být slavný, populární, tak, jak si to přeje průměně inteligentní středoškolák.
Vystudoval jsem gymnázium, mám v pořadí čtvrtý mobilní telefon, druhý oblek a nedávno jsem ze svého šatníku vyřadil bílé ponožky a černé mokasíny. Chodilo se mi v nich dobře. Koupil jsem si však boty, se kterými budu “in” ve společnosti slavných. Ve společnosti lidí, které si idealizuju. Jsou zavazovací a pekelně mě dřou. Dřou a to nejen na patách, které si pravidelně oblepuju už čtvrtý týden speciální leukoplastí, se kterou se můžu dokonce i sprchovat. Sprchuju se každý den a dokonce hned dvakrát a někdy i třikrát. Jedenkrát denně si myji vlasy, holím se vždy ráno a do pokožky vtírám vonné tonikum. Nedávno jsem o hygieně mužů četl pojednání od nějaké určitě velmi pohledné redaktorky. Náplast stojí devadesát korun a stejně mi po umytí vždycky sleze. Nejhorší muka, při kterejch se mi občas bolestí zkřiví tvář zažívám, když se mi tkaničky mých nových bot zaříznou do nártů. Boty hezký, ale nevypočitatelný.
Chci být slavný. Rozhodl jsem se jednoho dne na konci léta. Chvíli jsem o tom přemýšlel. Oblékl jsem se a vyrazil na nákup. Navštívil jsem knihkupectví. Když chceš být slavný, musíš být sečtělý, říkal jsem si. Koupil jsem hned několik svazků spolehlivé literatury, která mě dostane do světa. Oba svazky Deníku Igora Chauna, od Michala Viewegha Zapisovatele otcovský lásky. Potom ještě příručky Dale Carnegieho Jak se radovat ze života a z práce a Jak se zbavit starostí a začít žít.
Přišel jsem domů, ohřál jsem si hrnek mléka s vanilkovou příchutí v mikrovlnné troubě. Do dnešního dne jsem četl málo, teda spíše ne. Ale i tak jsem se někde, byly to tuším nějaké noviny, dočetl, že hrnek mléka je nejlepší způsob jak si do těla dopravit potřebné množství kalcia. Odnesl jsem si mléko ke svému oblíbenému křeslu a začetl se. Už po přečtení úvodu ze zakoupených knížek jsem se rozhodl. Stanu se zapisovatelem. Pan Chaun je slavný, napsal Deník, Michal Viewegh je slavný, napsal knihu o slavném zapisovateli. Pan Carnegie pořádal kurzy a když napsal knihu, ze které se stal “bestceler”, tak mimo jiné nazývá moje máma výbornou, ale výbornou celerovou pomazánku, stal se slavným.
Tak jsem se rozhodl, budu slavným, slavným zapisovatelem. Nebudu vydávat žádnou knihu, alespoň zatím, ale začnu zapisovat.
A pokud mé nesmysly nebudete přeskakovat, budu slavným ...
sklep.vpravo@worldonline.cz
|
|
|