|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Seattle 2.7.
Nechat se vpršet do hlíny to bych chtěl kopal jsem celý den a nevykopal ani vejce ale o kolik zněžněla řeka když ji teď hladím Prsty mám z čerstvého asfaltu a každým dotykem je zarovnávám o svět rád bych potkal ženu z vody a žil z ní dvojmo jako kačeny, když slétnou nad hladinu hladil ji místo řeky tisknul si její vůni pod nehty jako to dělávaly čarodějky s kotelní rzí a občas z radosti bych po ní placatě házel žabky
Jednou se tak už stalo ale to jsem měl z asfaltu duši syrovou, žhavou - horám se zvedal žaludek a jeleni hořeli od ocasů - bral jsem jim paroží a nabíral jím ptáky a všecko jenomže časem se asfalt zatvrdil a dívkou z vody se sem tam mihnul trilobit..
v předtuše chaluh a lesů jsem jí opustil s velikou, kamennou, dutou duší..
navěky budu při dešti cinkat
|
|
|