Rodeo / U Kozičky /
Sedím v sedle Kozičky života a trkám kolem sebe. Letím po baru v panáku jak z Hradu svržený. Trochu mě zebe. Bradu mám podepřenou v zadumání nad tou změnou / děj není o Praze přenádherně prokleté Kafkou /, ale o té, co se udála, když jsi mlčela a jen tak eroticky seděla… Jsem blázen, že tě kolébám, jsem šťasten, že Tě mám. Jsem básník a bloud a Ty moje panenka. Jsi košér a hříšníků hraběnka. / Ukažte mi její genetický seznam / Chci její kod ! Jsi ďáblův dopis, indická vizitka, jsi rajských stromů kout a důstojně barokní, jak pražská Loretka…
TOM
|