Vejde matka do pokoje své dcery. Pokoj je prázdný a na posteli leží obálka.
Obávaje se nejhoršího, otevírá matka dopis a čte následující:
"Milá maminko,
je mi líto, že ti musím říci, že jsem odešla z domova se svým novým přítelem. Našla jsem u něj opravdovou lásku, měla bys ho vidět, je tak moc roztomilý, s tím jeho bohatým tetováním a piercingem a především s jeho obrovskou motorkou! Ale to není vše, maminko, jsem těhotná, a Abdul říká, že si budeme žít krásně v jeho karavanu uprostřed lesa. Chce se mnou mít ješte mnoho dětí, a to je i můj sen. A protože jsem přišla na to, že marihuana je vlastně prospěšná, budeme trávu pěstovat i pro naše přátele, aby nemuseli tak strašne trpět, až jim dojde koks nebo heroin. Zatím budu doufat, že věda konečně najde nějakou látku proti Aids, aby se Abdulovi opět dařilo dobře, on si to opravdu zaslouží! Maminko, nemusíš mít strach, je mi už 13 a umím uz se o sebe sama postarat. Doufám, že tě budu
moci brzy navštívit, aby si poznala tvoje vnoučátka.
Tvoje milovaná dcera
P.S.: Mami, všechno je to pitomost, jsem u sousedů.
Chtěla jsem ti jen říct , že jsou v životě horší věci, než to
vysvědčení, co leží na nočním stolku. Mám tě ráda."