TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 27.12. Žaneta

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Letní déšť
Autor: protěž (Občasný) - publikováno 13.7.2003 (00:43:25)

Poznámky k tomuto příspěvku

Naty (Občasný,Redaktor) - 14.7.2004 > Příjemná atmosféra, ale asi bych vynechala ty kapky na těle. Přijdou mi už zbytečně navíc.		Body: 4

		<reagovat

kmínek (Občasný) - 14.7.2004 > Stojíš nahá v dešti. Kapky dopadají na tvé vlasy,paže,tváře,rty. Jsi štastná. Kapky stékají po tvém těle a každá kapka která se dotkne tvého těla tam tě hned políbím. Tvé nahé tělo se nádherně třpytí v tom dešti. Líbám tě v dešti. tvá záda paže ramena mokré tváře rty. jedna z mých prvních		Body: 5

		<reagovat

Emmet_RAY (Občasný) - 14.7.2004 > nezlob se, ale je fakt prázdná to už i ta kmínkova, jednoho z nejklišoidnějších básníků Totemu, působí invenčněji..		Body: 3

		<reagovat

	protěž (Občasný) - 14.7.2004 > Emmet_RAY> Já se nezlobím, zkouším, co všechno Totem (a taky já) unese... Díky za reakci

		<reagovat

veršoun (Občasný) - 20.7.2004 > Tohle je hrozně těžká věc - napsat jímavou i zajímavou baladu. Nedovedu ti říct, kde je vlastně chyba, ale přikládám úryvek jednoho ze špičkových písňových textů V.Merty, který je na stejné téma, ALE ... Inzerát Objevila se v dívčím pokoji skromně jako stín prozradila ji tichá vůně kopretin pověsila svůj černý plášť do vzduchu sedla si na zem a vzala mě za ruku Stuhou do vlasů svázala svůj stín ve výklenku a pod polštář si schovala bílou halenku zívla a rozvázala si tkaničky které jí k tělu poutaly dětské šatičky pod postýlku si úhledně srovnala botičky vedle mne sobě pod hlavu si položila sukničku zvedla ruce a vítr jí odnesl spodničku Do okna nahlédl v běhu večer a smrákání zbledla a celá zbělela mým hledáním Zdálo se mi že s ní vstupuji do řeky a voda se vlní našimi dotyky

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 20.7.2004 > Atmosférku popisuješ dobře, ale právě že jen popisuješ - koukni na tohle: Letní déšť Vzala jsem si klobouk, slaměný klobouk s modrou stuhou. Oblékla si bílé šaty, dlouhé, lehké, z tenounkého hedvábí. Vlasy jsem si spletla do copů a ovázala kusem trávy. Za stuhu si dala kopretinu a šla. Jen tak, bosky ven. Ven do teplého, letního deště a nechala padat kapky na mé tělo. Pěkná prózička, něco jako počáteční popis pro uvedení do děje ;o) Ovšem ten zmiňovaný Hanýskův úryvek na to jde trochu jinak, pohrává si už s nějakými těmi poetickými prostředky, obrazy, metaforkami... nehledě na rytmus a rým, který se u písňového textu jaksi předpokládá, ale i v poezi má svoje místečko ;o): "pověsila svůj černý plášť do vzduchu" "Stuhou do vlasů svázala svůj stín ve výklenku" "zbledla a celá zbělela mým hledáním"... takže tak :o)		Body: 3

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný)