TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 11.11. Martin

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Sličná Eliška
Autor: polefka (Občasný) - publikováno 5.7.2004 (19:14:59)

obloha je hnědá

stromy černé

noc je krásná

hvězdy všude

vzduch je čistý

ty moc mladá

jsem si jistý

snaha marná

obzor je černý

ale co kdyby ne?

až jako poslední přece

umírá naděje!

jen najít tu cestu

a sílu abych vzňal

v Tobě stejný plamen

jaký ve mně dávno sálá..

Poznámky k tomuto příspěvku

protěž (Občasný) - 5.7.2004 > Mně se dost líbí druhá sloka, tak nějak jsem se při ní zasmála... Celkově ale mi to nepřijde úplně povedené...

		<reagovat

polefka (Občasný) - 6.7.2004 > blondýna : devotože si k básním prostě píšu kdy a kde jsem je stvořil, jen tak pro zábavu, žádný další význam to nemá...:)

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 8.7.2004 > blondýna má pravdu, je to tak obecné, že by to mohl napsat kdokoli kdykoli o čemkoli :o))		Body: 2

		<reagovat

m.ilk (Občasný) - 12.10.2004 > tak z prvnich slok to na mě působí vcelku odlehčeně..psané s nadhledem..většina veršů je podstatné+ přídavné jméno z čehož by se dal podle mne docela vytěžit nějaký zajímavý závěr.. jenže pak najednou zatoužíš vznítit nějaký plamen, což se mi k tomu předchozímu tak nějak nehodí. V poslední sloce jsi najednou příliš seriózní..nevím..já osobně bych tu poslední sloku klidně mohla vypustit..

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný)