V pusté krajině srdeční
u dveří duše buší pěsti,
na hřbetech znaky smuteční,
v dlaních pak mrtvé kousky štěstí.

Zkus pevně sevřít do ruky
ze střepů sny a ze snů střepy.
Jen blázen vidí zázraky.
Snad proto, že je slepý.

Už nejsem blázen, slepec snad
a hluchý ještě k tomu.
Bušící pěsti jen ať táhnou
k dalšímu ze zavřených domů.