Vyznání pocitu okamžiku
Silná vášeň prostupuje nás,
bojujem uvnitř a hledáme nitky.
Její přítomnost je věčná,
a jako slunce drásá a ryje.
Jsme spřízněni pohledem,
vyrytým v t o u z e.
Shodit zdi a utíkat,
a svobodou se hřát.
Hořkost má své jméno,
ale chutí doplňuje,
chceme se ruku v ruce nést
a zapomenout na vše.
Potkávám tu krásu skrytou odkrytou,
čaj voní a necháváme mlčení naplnit ten okamžik, který napojí naše srdce a touhy.
Slova jsou jak kameny,
vystupují k oblakům.
Pozorujem okamžik,
který nás obklopil,
c o j s m e, k d o j s m e,
chceme zapomenout.….. |