Pomalu si zvykám

na samotu

a občasné deště

V mých puklinách

se daří pochybám

Čím dál líp

Smířila jsem se

že mě slunce oslepuje

při východu

a západ se

ke mně otáčí

zády

                                                                   Přesto

                                                                   s každou další

                                                                   vydrolenou cihlou

                                                                   ještě stále věřím

                                                                   že tu jednou

                                                                   bude stát dům