Ustává proud tmy na sítnici

v oku mám ještě zmrzlý pohled

tak nevidíš mi do vět

a rozpačitě voláš o pomoc

Jsem s lékárničkou v podpaží

připravená na zásah

Hysterický záchvat popadl tě

bez varování teď kráčí kolem mě

malé mušky – v pravé poledne –

předou mi oblek z trpělivosti

Budu muset stěsnat tvoji touhu po křiku

do jediné tyčinky v žlutém květu

I dnes mám chuť vysadit řadu šeříků

Ty v záhoně kypříš rozhněvaně půdu

téměř žíhaný brunátností

chceš znát mé tajnosti