***** (Občasný)

A možná jsi úplně v pohodě, když zrovna takhle nešílíš:)))

Osobně mi Tvůj styl psaní přijde kouzelný. Dáváš mi možnost prohlédnout si filmek, když Tě čtu.

Teda nemyslím tenhle kousek, to je jen naježený vlk...

egil (Stálý,Redaktor)

možná tohle nemáš zapotřebí...

kritici, kteří se zabývají tebou, a ne tvými básněmi, nestojí ani za písmenko. natož za celou báseň.:)

ouvej (Občasný)

Egile: děkuji.

Oukej: po zvážení a laskavém štulcnutí: nejsi trubka, jen malá trubička. :-)

ouvej (Občasný)

A máš pocit, že jsem nenašla?  

Vždyť já pochopila, co mi říká. Že píšu jako ponocný těsně před kolapsem. Tohle má tedy šťávu, nebo ne? Tohle tedy frčí.

A to jsem takhle zplodila v jednom zápřahu asi pět takových vzteklých ryčivých kvílivých šíleností - a všechny je vhodila na Písmák, teď se v tom tam koupou - celí ustrnulí z toho šrumce. Chacha.

ouvej (Občasný)

On to asi bude subjektivní pocit, protože dílko vzniklo včera - a Emmetovu skvělou kritiku jsem si přečetla dnes. Takže podnět k napsání tady toho byl krapítko jiný - a jiné směrování - ono to vztekání není ani tak nasměrováno ke kritikům - a dokonce ani ne k Emmetovi, ačkoliv název je závadějící - jen mírně. Zdálo se mi to vhodné to věnovat jemu.

Já pod tou obhroublostí cítím pravdu, proto se vztekám. Takže ve finále - je v tom vztek i na mě. A vlastně na ten tlak, který cítím, tu bedničku pro křečky, kterou mi pořád kdosi stlouká, ať si tam jako debil běhám.  

Manifest - vzteklý manifest. Vzpurný manifest. Nic víc, nic míň.

BlueSky (Občasný)

Poezii nepíšu a asi jí ani nerozumím...ale řekla bych, že i poezie může být různá a že Ouvej prostě někoho osloví, někoho ne. A když Emmeta (apod.) neosloví, protože jsou prostě založeni jinak než Ouvej, nezdá se mi fér, aby byl ve svém hodnocení hrubý, nevím proč by nemělo platit, na hrubý pytel hrubá záplata, navíc tohle je velmi decentní (vůbec ne hrubá) odpověď - ani si ji Emmet nezaslouží:-) On to možná..možná někdy pochopí.

A proč by Ouvej neměla odpovědět právě tak jak odpověděla?

Mně se to líbí, zdá se mi takové opravdové a naprosto to chápu.

ouvej (Občasný)

Zaujalo mě, jak neberu v potaz psychologické působení věcí, které píšu. Můžeš vysvětlit? Já totiž skutečně nepíšu s tím, že bych kalkulovala, jak která věc může působit, ale v tvé poznámce tuším něco víc.

Rekapitulace života, nu ano. Taky si z toho dělám občas srandu, že mi teď možná nezbývá nic jiného, než zemřít, víš ty, kolik autorek bylo nejplodnějších poslední rok svého života?  Prolínání - rovněž hodněkrát vysvětlovala a obhajovala.

ouvej (Občasný)

Děkuji. Řekla bych, že je to hodně přesné. To balancování mezi vzpurností a rezignací.

Koneckonců - i já přiznávám, že se v tomhle zlobím i sama na sebe - o něco níž, v odpovědi Kelly, všimla sis? Zlobím se na sebe - a zlobím se na ty, co mě pořád peskují, jak psát a nepsat. Nemohla bych být sama sebou? Komu se zodpovídám za to, co píšu, a jak píšu? Někdy to přestávám vnímat jako kritiky, ale spíš jako potírání mě samotné. Odmlčím se, nechci psát - a pak je to tady znova. Jsem stará, blbá autorka. No a co?

A chci být mladší a dobrá autorka. Tak co?

Obhajoba je regulérní, nebo ne? Nebo - opravdu hodit ten ručník do ringu?