Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí Proč kapitalismus nemůže fungovat z kolekce Přemítání za nočního klidu
Autor: 3022 (Občasný) - publikováno 3.4.2004 (11:39:13)

Myšlenka kapitalismu volné soutěže je založena na konkurenčním boji jednotlivých subjektů, ve kterém prý zvítězí ten lepší a tím vedle okamžitého zisku dočasně získá i výhodnější pozici na trhu, což mu dále umožní provozovat svou bohulibou činnost ve větším měřítku. Ti špatní (či méně úspěšní chcete-li) jsou zde po zásluze potrestáni a nakonec zkrachují, zatímco ti dobří (či úspěšnější, chcete-li) budou odměněni a nadále pokračují v konkurenčním zápolení s dalšími konkurenty.

 

Problémem kapitalismu je v jednoduchosti to, že tato parafráze na Darwinistickou evoluční teorii v běžném životě prostě nefunguje. Stejně jako myšlenka komunismu, i ona je sice hezká, je-li líčena svými zastánci, ale skutečnost a běžná praxe vypadá úplně jinak a je teorii namíle vzdálena.

 

Jsou tu dvě zásadní slabiny. První z nich spočívá v tom, že nikde není žádná záruka, že v konkurenčním boji skutečně zvítězí ten lepší, nebo že k tomu alespoň dojde ve většině případů. Druhá souvisí s tím, že nic jako volný trh, či "zdravé konkurenční prostředá" ve skutečnosti neexistuje. Vezměme si to popořadě:

 

Uspořádání světa ani v nejmenším nezaručuje, že ve "zdravém konkurenčním zápolení" zvítězí ten "lepší" - často se naopak setkáváme s tím, že se vítězem stane ten, kdo krade, lže, podvádí a šidí, k honbě za ziskem využívá nelegálních, či amorálních praktik. Jak k tomu v kapitalistickém zřízení může dojít?

 

Podíváme-li se na proces koupě jako na otázku demokratické volby v níž kupující dává svůj "hlas" určitému výrobku na úkor obdobného výrobku konkurenčního (jak je často kapitalisty prezentován), pak je nám zcela jasné, že kupující téměř nikdy nemá v okamžiku koupě dostatek informací k tomu, aby zvolil správně. Nejde o nějaký perfekcionismus, kdy přirozeně nejsme schopni poznat realitu ve všech jejích ohledech. Je to mnohem závažnější. Kupující nemá v okamžiku své "volby" informace o tom, jak kvalitní onen výrobek skutečně je, ani o tom jakým způsobem byl vyroben. Jeho kvalitu hodnotí převážně jen podle vzhledu, ceny a informacíkteré mu poskytnul sám jeho výrobce, který je nutně poněkud neobjektivní. Zákazník neví zda důsledkem (resp. příčinou) příznivější ceny není např. použití levných náhražek místo kvalitních polotovarů, nebo otrocké poměry v nichž pracují zaměstnanci jeho výrobce.

 

O kvalitě samé se kupující může v omezené míře přesvědčit snad jen u spotřebního zboží, kde se špatné volbě lze vyvarovat na základě předchozích (nejčastěji negativních) zkušeností. Zboží které kupujeme jen jednou či dvakrát za život ovšem v "kapitalismu volné soutěže" nemá místo a proto ani pro jeho výrobce a distributory "vzletné" kapitalistické teorie neplatí.

 

Ani u spotřebního zboží bohužel není situace o mnoho lepší - kupující totiž nemusí mít ponětí například o dlouhodobé zdravotní závadnosti toho či onoho výrobku, nebo naopak dlouhodobé zdravotní přínosnosti výrobku konkurenčního. Kupující - tedy do jisté míry volič - zkrátka z větší části sám nedokáže poznat skutečnou kvalitu, nehledě na to, že ji hodnotí jen z hlediska konečného produktu (ekologie výroby a pracovní podmínky zaměstanců jsou mu například zcela cizý, neboť je nezná a nespojuje je s konkrétním produktem).

 

Na faktu, že na samotné kvalitě výrobku (z hlediska jeho prodeje) nezáleží ostatně stojí celá reklama a převážná část marketingu - ukazuje se, že výrobek který není zákazníkovy prezentován v masivní propagační kampani, neprodává se v pestrém obalu, nebo v různých "akcích" a "cenových bombách", nemá šanci proti naprosto stejnému výrobku který je distribuován pomocí podobných - víceméně manipulativních - metod.

Jediným aspektem kvality, který je tak kupující schopen opravdu  zhodnotit je ve skutečnosti cena. Z toho nám logicky vyplívá, že myšlenka kapitalismu volné soutěže nemůže fungovat tak jak je prezentována i kdyby všechny ostatní její předpoklady a aspekty platily. Ti "správní" totiž nemusí být odměněni a ti "špatní" nemusí být potrestáni.

Druhým problémem "konkurenčního boje" je přirozená existence monopolů, vynucená prostřednictvím "omezených trhů". Liberální ekonomové s oblibou pranýřůjí stát, jakožto nepřítele kapitalismu volné soutěže, tvůrce bariér které spravedlivý konkurenční boj znemožňují. Se stejnou oblibou však ignorují existenci určitých, řekněme přirozených bariér, které mají podobný efekt a které s mocí státu nijak nesouvisí. Tyto bariéry bránící volné soutěži přitom nalézáme prakticky všude. Uvedu jen několik příkladů.

 

Tam kde je okruh spotřebitelů omezen (např. a vesnicích či v malých městech) logicky nemůže v určitých oblastech podnikání to správné "konkurenční prostředí" vzniknout, protože tyto lokality prostě dva či více konkurentů neuživí a dovoz či vývoz těchto služeb je s ohledem na jejich charakter buď nemožný, nebo alespoň neefektivní.

 

Jako příklad si můžeme uvést třeba malý vesmický obchůdek, nebo kadeřnictví v malém městečku - majitelé těchto služeb zde nemají konkurenci prostě proto, že okruh spotřebitelů nestačí k tomu aby ji uživil. Proniknutí konkurence na tento trh je proto velmi obtížné, rizikové a tudíž také nepravděpodobné - počáteční investice a podstupovaná rizika neodpovídají případnému zisku a tak je opravdu jen velmi nepravděpodobné, že by se nějaký kapitalista ženoucí se za ziskem o něco takového pokusil. Samozdřejmé je, že za takovýchto okolností - kdy neexistuje konkurenční boj - nemůže dojít ani k oné evoluci služeb, díky které má kapitalistická společnost kráčet ke svým "světlým zítřkům". 

Udaný příklad je přitom jen modelový, rozhodně nejde o nějakou výjmku potvrzující pravidlo, nebo vzácný případ - v té či oné formě, v tom či onom měřítku podobný jev existuje v libovolné sféře našeho hospodářského života. Poskytovatelé služeb v malých regionech zkrátka nejsou výjmkou, ale naopak jen klasickým příkladem jevu který postihuje celou společnost a týká se všech aspektů "obchodu".

 

Výrobní společnost se sídlem v oblasti s vysokou nezaměstnaností má například do určité míry monopolní postavení co se týče možnosti diktovat svým pracovníkům mzdy i pracovní podmínky. "Svoboda volby" těchto pracovníků je zde totiž drasticky omezena tím, že prostě nemají kam jinam jít. Samozdřejmě mohou za prací cestovat, nebo rovnou změnit bydliště, ale s tím spojené náklady, materiální, organizační i psychologické obtíže a komplykace jednoznačně nahrávají dané výrobní společnosti, umožňují ji chovat se více "tržně" - utrhnout co může.

 

Podobně tak tomu je třeba i v případě exportního zboží - cena dovozového zboží například přirozeně roste úměrně k nákladům na přepravu a tak si místní výrobci mohou do určité míry diktovat ceny. Konkurence má samozdřejmě možnost přemístnit svá výrobní zařízení blíže k zákazníkovi, ale s ohledem na investice s tím spojené jde o rizikovou záležitost, neboť regionální výrobce může okamžitě nasadit "dumpingové" ceny a tím novému investorovi přivodit velké ztráty, v důsledku omezení návratnosti investic (prozatím se však častěji setkáváme s případy kdy jsou malí regionální výrobci "ničeni" dovozem zboží nadnárodních společností které vyrábějí v nadstandartních podmínkách - v "banánových republikách" s nízkou životní úrovní, vysokou nezaměstnaností a daňovými prázninami).

 

Pojmy jako jsou dumpingové ceny, nebo monopol přitom kapitalistická ekonomie dobře zná a sama je (pokud se o nich obtěžuje zmínit) považuje za "nekalé metody podnikání", či "nepřátele kapitalismu volné soutěže". Paradoxní je, že ať tyto vlivy odsuzuje sebeostřeji, není se s nimi schopna vypořádat bez svého největšího nepřítele - silného státu, zasahujícího do "svobody podnikání".

 

Vyjma nejradikálnějších odnoží liberálních ekonomů ve skutečnosti všichni kapitalisté uznávají, že zásahy státu do podnikatelské sféry jsou nutností. Obecně se však tyto zásahy snaží omezit na "nezbytné minimum". To si ovšem každý představuje trochu jinak a v interpretaci některých skupin mnohdy leží hluboko pod normami, které jsou nezbytné k prevenci sociálním krizím, nebo zajištění obyčejné lidské důstojnosti u nížších tříd pracujících, či snad dokonce přímo jejich ekonomické životaschopnosti.

 

Problémem "silného podnikání ve slabém státě" je ve stručnosti tendence soukromých subjektů vytvářet si ze státní zprávy jen pouhou loutku, ať už prostřednictvím korupce, "sponzorských darů", nebo hospodářského a ekonomického nátlaku velkých koncernů, nadnárodních společností či obchodních kartelů na státní správu. Tento jev který bychom snad sami o sobě mohly pominout jako nikterak kritický, má přitom velmi negativní důsledky - zatímco má totiž stát i jistou sociální odpovědnost, kapitalisté ji nemají - argumentují tím, že cílem podnikání je především zisk a "lidumilnost" se tu nevyplácí.

Základním problémem je tu tedy skutečnoti už sama ústřední myšlenka kapitalismu, kterou bychom ve stručnosti mohly shrnout větou "osobním prospěchem ke všeobecnému blahu". Liberální ekonomové nám jednoduše tvrdí, že cesta k větší prosperitě celé společnosti vede zkrze využití osobního sobectví každého jedince, v jehož jménu je toho schopen udělat více prostě už jen proto, že mu z toho tkví osobní prospěch.

 

Tento názor ovšem zcela pomíjí několik důležitých faktorů. Jedním z nich je vliv na psychologii obyvatelstva, kdy v dlouhodobém hledisku po přijetí tohoto a jim podobných názorů se ve společnosti sobectví nejprve stává běžnou normou, aby později vedlo k její postupné morální degeneraci a následně až k oněm již zmiňovaným "nekalým metodám podnikání", které končí bezohledným využíváním pozic na trhu odíráním zákazníků a vykořisťování zaměstnanců - tedy v podstatě útoku držitelů kapitálu na všechny okolní vrstvy společnosti, které nemají adekvátní možnost obrany, jen "svobodu" nechat se vykořisťovat méně či více. 

 

Jde vlastně o souboj individualismu a socialismem, pravice s levicí, kdy je kapitalisty osobní prospěch jednotlivce označován za legitimní cíl a hnací sílu pokroku, zatímco veškeré ohledy na ostatní jsou označeny za "nedospělé", nezdravé, či iracionální "idealistické bláboly". Zastánci kapitalismu v zásadě oponují levicově orientovaným názorům zhruba v tom smyslu, že jedině osobní vlastnictví je zárukou efektivity - totiž že: "lidé si neváží toho co není jejich", "na cizím nikdy tak dobře pracovat nebudou" apod. - tedy názory, které nikdy nemají příliš daleko k tvrzením typu "chudí si za svou situaci si mohou sami a dobře jim tak".

 

Při bližším pohledu na samotné kapitalistické zřízení však vidíme, ze i ono je založeno na rozsáhlém "delegování pravomoci" bez vazby na majetek, nebo přímé závislosti osobní odměny na konečném zisku - provozní vedoucí prodejen, mistry strojírenské výroby i velké procento ředitelů podniků nelze považovat za hmotně zainteresované na kvalitě vlastní práce o nic víc, než tomu je u toho nejposlednějšího dělníka s pohyblivou složkou mzdy.

 

Je tedy jasné, že tato "majetková složka" motivace nemůže být jedinou a dokonce ani rozhodující příčinou rozdílné efektivity hospodářství dřívejších komunistických a kapitalistických zemí.

 

Jednou z hlavních výhrad levicových stran proti kapitalismu je koneckonců skutečnost, že navzdory populárním frázím o "zasloužené odměně za dobře vykonanou práci" a tvrdému odsuzování sociálně slabších vrstev jakožto "neschopných flákačů a parazitů", kapitalismus sám produkuje neužitečné trubce v podobě vlastníků kapitálu kteří žijí jen ze svého majetku, na pracovním procesu se ani v nejmenší míře nepodílejí a na skutečnou práci a obhospodařování svého kapitálu si najímají odborníky. Kapitál totiž není nějakou "měnou poctivé práce" - lze jej ukrást, zdědit, nebo rozmnožit úroky či spekulacemi, tedy získat metodami, které nic neprodukují a společnosti nic nepřinášejí.

 

Zajímavé je i to, že ač liberální teorie přímo neodsuzuje myšlenku demokratické společnosti a velmi často se naopak staví do role jejího velkého zastánce, ve skutečnosti je jedním z jejich největších nepřátel. Demokracie (vláda lidu) je totiž v soudobém systému založena na volebním právu každého svéprávného jednotlivce, které je vázáno pouze na stát - stát jehož moc chtějí liberální kapitalisté v co největší míře omezit a jehož zásahy považují přinejlepším jen za nutné zlo. Liberalisté tedy vlastně usilují o omezení demokracie na nejnižší monžnou mez.

 

Podle mého názoru - v souladu se všemi výše uvedenými skutečnostmi - tedy nelze ke kapitalismu přistupovat jinak, než k ekonomické totalitě, vládě kapitálu. O globální (či chcete-li sociální) prospěšnosti tohoto systému, stejně jako o jeho spravedlnosti je možné s úspěchem pochybovat. Kapitalismus se pravdivostí svého systému v zásadě příliš neliší od komunistického systému bývalého východního bloku - širokým masám je prezentován obraz společnosti, který ve skutečnosti neexistuje a ani by nikdy nemohl prakticky fungovat, neboť již jeho teoretické základy jsou děravé jako ementál a sami sebe popírají. 

 

Zákony o lidských právech zde opětovně platí jen na papíře, nikoliv v praxi. Domahatelnost práva je problematická, výsledek soudních sporů je závislý na kvalitě právníka, jehož dostupnost závisí na hmotném zabezpečení účastníka sporu. "Dobro společnosti" je opět jen vzletnou frází, maskou pro dobro výše postavených prominentů. Diktatura centralizované státní moci prosazovaná účednickým aparátem byla nahrazena kolektivní diktaturou "mafiánských-kapitalistů", kteří nejsou centralizováni a nemají ideologické, ale ryze jen ekonomické pohnutky, korumpují stát a v omezené míře zápasí sami mezi sebou, přičemž se ani v nejmenším nemusí ohlížet na "spokojenost lidu". Publicistika byla osvobozena od ideologických okovů totalitního státu jen proto, aby se stala otrokyní ekonomických zájmů vlastníků médií. Státní moc zdegenerovala do úlohy feudálního monarchy, který nemá kontrolu nad těmi kdož mají být jeho vazaly a kteří opětovně nerespektují ono prastaré pravidlo: "kdo je mi podřízen, je zároveň pod mou ochranou".

 

Dozvídáme se, že svoboda znamená především odpovědnost za své činy, tedy v podstatě to, že si můžeme dělat co chceme, ovšem také za to poneseme následky - což pro nás ovšem není nic nového, vždyť jde přeci o nám dobře známé pravidlo cukru a biče - vymoženost která tu platila i za "totality". Buď hodný, dělej co se po tobě chce a budeš se mít dobře. Chovej se jinak a uvidíš!

 

Na závěr bych rád podotknul, že cílem tohoto článku nebylo ani v nejmenším obhajovat dřívejší totalitu. Cílem bylo napadnout současnou "demokracii". Domývám se, že s "komunismem" který jsme tu měly před rokem 89 by bylo nutné skoncovat tak jako tak, bez ohledu na nějaký kapitalismus. Vidíme však, že současný systém není o mnoho lepší. Můžeme si dnes pravda říkat co chceme, ale není nám to nic platné. Nestojíme dnes fronty na banány v prodejnách ovoce a zeleniny, ovšem stojíme fronty na úřadech práce. Můžeme si pravda bez problémů vycestovat třeba do Austrálie, ale většina z nás nemá ani na tu dříve opovrhovanou dovolenou v Bulharsku. Mladé páry pravda nemusejí čekat na přidělení státního bytu rok či dva, mohou si jej koupit okamžitě, ale s ohledem na svou finanční situaci a sociální jistoty rodiny v 18 zakládat prostě nemohou a v 25 většinou také ne (takže nám porodnost pochopitelně klesá). Nejsme zavírání za politické zločiny, ovšem naše ("totalitní") vězení jsou přesto přeplněna. Kontrola státu byla omezena, ale přesto dnes máme více úředníků než kdy předtím v historii. Máme tu demokracii a můžeme volit, ale nikdo se nás na názor neptal když se dělila republika, vstupovali jsme do NATO, zakládal se senát, nakupovali se nadzvukové stihačky, nebo když nyní vysíláme elitní jednotku do Afghánistánu. Nikdo nás dnes pravda nevyzívá k nerozbornému přátelství se sovětským svazem, ovšem vládní (i nevládní) propaganda je tu stále. Zatímco kdysi jsme svým sovětským přátelům posílali své "vojenské poradce" do Afghánistánu tajně, dnes tam své vojáky posíláme na pomoc svým americkým přátelům veřejně, aby bojovali veskrze proti týmž lidem jako před léty...

 

Z hlediska sociálních jistot, úrovně obecné zdravotnické péče a zločinosti jsme na tom zkrátka jednoztačně hůř než před rokem 89 a v těch ostatních oblastech je nějaký ten přínos dost sporný. Je to skutečně to co jsme chtěly?



Poznámky k tomuto příspěvku
igor_indruch (Občasný) - 11.4.2004 > Nečetl jsem to celé důkladně - první polovinu jo, pak jsem to jen tak zběžně přelítl a zaměřil jsem se zase až na závěr. Pokud chtěl strážce_majáku říct, že jsi vlastně nepřišel na nic nového, tak je to pravda, ale to nevadí - ono je fajn si tyhle věci alespoň sám pro sebe ujasnit - a proč je pak nedat k dispozici ostatním k "oponentuře"?
Já s Tebou, pokud mi něco neuniklo, víceméně souhlasím. Spíš by mne zajímalo, co myslí Strážce tím "otevřeným systémem". Ani nic takového dnes totiž reálně neexistuje.

Hodnotit nebudu :o))

PS: Pokud jde o pravopis, tak alespoň shodu podmětu s přísudkem by ses našprtat moh :o))
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 14.5.2004 > igor_indruch> Mno, k tomu pravopisu jen tolik, ze jsem se snazil, ale neslo to. K ty objevnosti... souhlasim. Nepovazuju se za objevitele. Urcite to uz predemnou nekdo sformuloval lip, ale o tom se tet jaksi nemluvi... mam dojem, ze tim "otevrenym systemem" S.M. myslel Haykuv "rozsirenej system" (jinak imho velkou kravinu), ale jistej si tim bejt samozdrejme nemuzu. Taky bych uvital nejakou oponenturu - paklize vyslovi nejake konkrentni namitky, nebo tak. Vazne jo. Popravde jsem doufal, ze mi tu nekdo me argumenty vyvrati...
<reagovat 
Strážce_majáku (Občasný) - 3.4.2004 > Hochu, hochu. Vzal sis trochu velký sousto...
Ono už dávno nejde o to, jestli kapitalismus, nebo něco jiného, ale spíš otevřený systém vs. nějaká alternativa.
Ale co, tipnu si, že Ti nebude ani dvacet (a tyhle názory standardně patří o onomu věku), časem zmoudříš, jen se hodně koukej kolem sebe a přemýšlej o tom.
Ty hrubky beru jen jako takovou perličku.
Zdar a sílu, najdeš ve vesmíru.
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 8.4.2004 > Strážce_majáku> Privital bych radeji nejake konkretni vyhrady, misto recicek ze mi neni ani dvacet (je, jen tak mimochodem). Pokud se ti zdaji me vyhrady proti kapitalismu zastarale, nebo snad dokonce naprosto zrejme, proc se s nimi nesetkavame v zadnem pojednani o nem?

Pokud jde o ty hrubky pak doufam, ze se budeme bavit predevsim o obsahu - bohuzel jeste nejsem tak bohatej ani znamej autor, abych si moh dovolit platit korektora...
<reagovat 
 čtenář liberál Štěpán - 7.6.2004 > 3022> Milý člověče, to cos tu splodil je neskutečné klubko blbostí, omylů a nesmyslů. Nemá ani smysl se v tom šťourat - - je mi Tě upřímně líto.-

To, že je to plné hrubek je nepodstatné - i když musíš nutně počítat s tím, že si o Tobě každý učiní hned jistý úsudek, třeba i neprávem nepříznivý. Tak to zkrátka je. Rozesmívá mě Tvůj argument o korektorovi.
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 27.6.2004 > čtenář> Nezbyva mi nez rict, ze urazka neni zadny argument. Ovsem v jednom se shodnem - rovnez je mi te lito...
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 27.6.2004 > čtenář> Nebudu reagovat na ruzne citove vylevy typu "socialisticka klise" ci "skandalne nizka", nebo "ekonomickej analfabet" ktere nemaji zadny fakticky podklad a jsou spise jen nedospelymi utoky osobniho razu...

K bodu 1.: kazdodenni zkusenost kazdeho z nas je jiste rozdilna. Ja osobne napriklad, ac jsem vzdelanim strojar a povolanim konstrukter nedokazi predem rozpoznat kvalitu urciteho strojirenskeho vyrobku, nebot mi k tomu schazi odpovidajici specalizace, nemohu s nim provest ruzne prakticke zkousky, vyrobek si v obchode rozebrat, ziskat jeho detailni vyrobni dokumentaci apod. Kupuji tedy vicemene zajice v pytli a rozhoduji se velmi podobne jako bezny obcan - prevazne podle vzhledu, informaci poskytnutych vyrobcem a ceny, tedy naprosto nedostacujicich faktoru, ktere mi o skutecne kvalite vyrobku prozradi jen velmi malo a o pruvodnich jevech s vyrobkem souvisejich (mj. napr. podminky vyroby a recyklace) dokonce temer nic. A stejne tak logicky nejsem schopen poznat napriklad ani onen jiz zmineny obsah skodlivych latek v potravinach apod. veci, ktere s mou specializaci ani v nejmensim nesouvisi. Pokud je muj oponent "odbornikem na vse", pak se mu omlouvam, pro jemu podobne opravdu to co jsem rekl neplati, my ostatni ovsem tak dokonaly asi nejsme...

V "logickych implikacich" on ovsem kazdopadne ponekud zapomina, ze stat - narozdil od liberalni ekonomie - nestoji jen na nejake pofiderni vire ve spravnou volbu volicu a "neviditelnou ruku trhu". Mame tu precejen i nejake statni zamestnance, kteri by vuly volicu mely (v omezene mire) prosazovat a mely by byt specialisty na tu kterou oblast ci problematiku. Ze si nasi statni zamestnanci mnohdy delaji co se jim zlibi, ze mnohdy odpovidajici kvalifikaci nemaji, to je vec jina, ktera se teto diskuse ani v nejmensim netyka.

K bodu 2.: ac popravde nechapu souvislost, myslim ze Goebels by vam dal za pravdu a Klement Gottwald koneckoncu taktez.

Jinak me stavajici vzdelani si rozhodne neminim doplnovat knihami z liberalniho institutu, zvlaste ne od autoru kteri s oblibou bezostysne prepisuji historii. Chcete-li tu "argumentovat" timto stylem, asi bych vam mel doporucit precteni nekolika "nestranych odborniku" jako byl Trockyj, nebo Lenin, ze?
<reagovat 
 čtenář Martin - 30.8.2004 > 3022> Tak to dopadne vzdy, ked nevystudovany ekonom zacne sprtat do ekonomie, ktorej vobec nerozumie... Ja by som si ako ekonom nedovolil zacat konstruovat letecke motory, preco si teda taketo truby ako autor tohto clanku myslia, ze rozumeju fungovaniu spolocnosti a potom stale plodia taketo "uzasne" clanky? :o((((
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 8.9.2004 > čtenář> Opět nemůžu reagovat jinak, než prohlášením, že urážka není argument, protože nic jiného, než laciné urážky a osočování v tvém příspěvku zkrátka nejsou. Smůla no. Ale jistě to vyžadovalo mnoho vtipu, vzdělání a inteligence, mi oznámit, že nejsem vystudovaný ekonom. Děkuji pěkně. K tomu jsem tě vážně ukrutně potřeboval...
<reagovat 
Čtenář - 17.9.2004 > Ale ano, ak niekto tvrdi ze na kvalifikovnu kupu auta clovek musi poznat tieto veci, tak to jednoducho vyplyva. Jednoducho zabudate ze v zivote nam staci poznat suhrnnu agregovanu informaciu ( v pripade auta cenu, spolahlivost ako odporucanie a zopar uzitkovych vlastnosti). Takyto postup je plne racionalny. ( A vyuziva sa aj pri plne vedeckom rozhodovani. Pretoze ani keby som poznal vsetky tieto informacie, tak z toho nevypocitam to co chcem a to je "uzitok").

2. Ok, zrejme kazdeho kto ma iny nazor povazujete za vola. To ze nepoznate ekonomiu ( v tomto pripade napriklad Hayeka alebo Misesa) vsak z vas odbornika neurobi. Ale prosim, ja vam vas cas brat nechcem, kludne si ho nechajte.
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 16.4.2005 > čtenář> Ad 1. problem je v tom, ze uziti te vasi "souhrne agregovane informace" je sice dobrym zpusobem jak se rozhodovat s nutne neuplnymi informacemi, ovsem pokud ji chcete planovite prosazovat, zcela tim potvrzujete me namitky vuci "neviditelne ruce trhu".

Ad 2. panove Hayek a Mises jsou "liberalni" radikalove s jistymi "originalnimi" nazory. Jeden kuprikladu povazuje cinskou dinastii Thang za obdobi nejvetsiho upadku klasicke ciny (ackoliv slo naopak o obdobi nejvetsiho rozkvetu !!!) a druhy zas povazuje otrokarky jih USA v dobe pred obcanskou valkou za zarny priklad svobody - tolik jen abych nevedoucim demonstroval nakolik je vhodne tyto pany brat jako bernou minci. Stejne tak bych tu mohl argumentovat Marxem... coz byl jen tak mimochodem take "vedec" a ackoliv se to dnes moc nenosi, mnohe jeho zavery dnes nikdo nezpochybnuje a v ankete BBC byl sveho casu (dva tri roky zpatky) zvolen "myslitelem druheho tisicileti". ...jste si zkratka opravdu tak jist, kdo z nas "nepozna ekoniomii"?

Jinak o volech sem mluvil v souvislosti s existenci monopolu a kartelovych dohod, takze si moje slova laskave neprekrucujte, jak se vam to hodi.
<reagovat 
maxima gali (Občasný) - 6.7.2005 > prečo ale je to, čo nemôže fungovať a to čo môže fungovať nie je...
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 5.10.2005 > maxima gali> Ono to funguje, ale proste jen jinak nez nam to jisti lide vysvetluji :-).
<reagovat 
čtenář Martin - 7.8.2006 > Nejdřív doporučuju nastudovat ekonomii...
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 22.10.2006 > čtenář> Nejdriv doporucuju nastudovat kvantovou teorii.

- ne ze by to melo cokoliv spolecneho s tematem, ale je to asi tak stejne hodnotna poznamka - nevyzaduje to zadnou inteligenci ani znalosti od pistatele, nikomu v nicem nepomaha, na nic neupozornuje, nic neuvadi na pravou miru... snad jen lacine napadeni vedomosti toho druheho?
<reagovat 
DeadKennedys (Občasný) - 13.11.2006 > Hmmm...zajímavý a trefný je přirovnání s darwinismem. Ovšem pozor - darwinismus funguje naprosto perfektně, neustálý konkurenční boj a neustálý vývoj. Problém je, že to obnáší zániky jednotlivých druhů ve velkém a na jejich místa nastupují ti úspěšnější (kteří také nebudou úspěšní věčně), což mě jako příslušníka jednoho z druhů poněkud znervózńuje :o) Zkrátka evoluce je neudržitelná pro jakýkoliv druh, ale jako systém nemá chybu.
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 14.11.2006 > DeadKennedys> S tim bych tak uplne nesouhlasil. Pominu, ze sama evolucni teorie je v ramci moderni vedy v zasade dosud jen a pouze teorii (tedy necim cehoz spravnost neni presvedcive prokazana - tim myslim ze vime co se asi stalo a mame teorii ktera to celkem dobre vysvetluje, ale nemuzeme to dokazat). V podstate vime pouze to, ze v minulosti se ruzne druhy vyvijely, nektere vymiraly a jine z jinych vznikaly. Nic vic.

Take vime, ze v historii Zeme byly urcite epochy kdy z duvodu radikalni zmeny podminek, az 75% z tehdy prave zijicich zivocisnych a rostlinnych druhu v relativne kratkem obdobi vyhynulo. Takze ani onen "idealni darwinismus" kdy "konkurencni tlak" jednotlivych druhu je motorem zmeny zjevne vzdy az tak dokonale nefunguje - o vitezi a porazenem casto nerozhoduje nejaka jeho individuelni kvalita, ale proste vnejsi podminky. Ani ti "nejlepsi" z dinosauru kuprikladu nebyli schopni celit dobe ledove (stejne tak jako by jine druhy jiste nebyly schopny celit zvysenim teplot, suchu nebo podobne). Takze kdybychom to zahnaly opravdu do absurdna, mohly bychom na zaklade toho naopak tvrdit ze "darwinisticky kapitalismus" nemuze smysluplne fungovat, nebo clovek je vice v souladu se soudrzuzskou ideologii "produktem sveho prostredi" :-).

Ale ta formulace negativnich "vedlejsi ucinku" podobnych systemu (at uz jsou funkcni, ci efektivni nebo ne) byla myslim velmi trefna, takze za komentar kazdopadne dekuji.
<reagovat 
 DeadKennedys (Občasný) - 14.11.2006 > 3022> Samozřejmě, že závisí i na něčem co se dá označit jako "náhoda". Ale právě schopnost přizpůsobit se měnícím vnějším podmínkám se považuje sice ne za individuální, ale za druhovou kvalitu, která stojí výše. Neodarwinismus perfektně popisuje Richard Dawkins ve svých knihách. Já pochopitelně vycházím z předpokladu, že se jedná o fakt, protože jsem jeho ortodoxním zastáncem :o) Dokázat správnost této teorie ale samozřejmě stoprocentně nelze.
<reagovat 
čtenář Lihel - 23.12.2006 > Jen jeden dotaz, co ve vašem okolí pro vás vzniklo jen rukou soukromníka a nepotřebovalo na to z našich daní obecní a státní zakázku, privatizaci, nebo dotaci?
<reagovat 
Čtenář - 25.8.2004 > 1. preco vitazi lepsi ? Pretoze spotrebitel nie je dement, aj autor clanku denodenne robi rozhodnutia nie uplne nahodne ale na zaklade mozno neuplnych ale rozhodne informacii ( od novin, cez negativne a pozitivne doporucenia ludi, nazoru konkurencie a pod. ) Cim vyssia je cena, tym viac investujeme do ziskania prehladu.
Pre firmy, ktore chcu posobit dlhodobo je "znacka" nesmierne cenna, riskovat ze informacie o skodlivych latkach ju zruinuju je malo mudre. A tak ludia veria "znackam", kedze nemusia ziskavat neustale nove informacie. Na trhu tak mozno nevitazi ten uplne najlepsi ( hm podla akych kriteri, ze ? ) ale ten koho za neho povazuju ludia. A to je ten co im poskytol najvyssi uzitok.

2. Slova ako obmedzeny trh. monopol ci dumping su len slova, ktore pouzivaju podnikatelia ked chcu cosi nekale presadit pomocou statu. Nehovoria o nedostatku trhu ale presne naopak. ( Napriklad monopol: ak nema zakonne krytie, tak to hovori ze dana firma je natolko dobra ze niet rozumnej moznosti ako to robit vyrazne lepsie. Ale ked pomoze stat, tak sa da zarobit. Presvedcme teda par poslancov ze dotycny ma monopol a ze mu treba zakazat podnikat vsade. Nech sa uzivime aj my, ze ? A dumping ? Najcastejsie to znamena ze ktosi ponuka to co my ale za nizsie ceny, to je naozaj sokujuce, a kedze nechceme skrachovat a lepsie to robit nevieme, tak podme najst poslanca co mu to zatrhne)
A vysledkom je ze chudak autor clanku ziska dojem aky je ten trh mizerny, ked mu musi stale stat pomahat. :)
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 8.9.2004 > čtenář> 1. Ve svém článku jsem ani v nejmenším netvrdil, že je spotřebitel dement (jak mi tu kdosi předhazuje), pouze jsem řekl, že se spotřebitel rozhoduje na základě neúplných informací, mnohé objektivní aspekty "makro-kvality" (např. ekologie výrobku a dlouhodobá zdravotní nezávadnost) jsou mu zcela cizý a zpravidla také nemá ke zhodnocení kvality odpovídající kvalifikaci - což je vše pravda. Jinak se ale velmi rád nechám poučit o tom, kolik informací si můj názorový oponent získal před zakoupením osobního automobilu o přesné funkci daného typu motoru, převodovky, složení oleje a paliva, technologii výroby a pevnosti slitin z níž byla vyrobena kostra vozidla a způsobu kladení ocelových vláken v pneumatikách - každému je myslím okamžitě jasné, nakolik je volba běžného uživatele u takto finančně náročného výrobku "nahodilá" a nakolik skutečně souvisí s objektivní kvalitou, jak se nám tu kdosi snaží namluvit.

2. Slova jako omezený trh, monopol nebo dumping nejsou žádná prázdná slova která si kdosi vymyslel na prosazování svých zájmů - právě naopak. Kdyby takovými prázdnými slovy byly, nemusely bychom tu mít žádné antimonopolní komise, neměly bychom tu žádné kartelové dohody, neobjevovaly by se v knihách velkých ekonomů, jako byl například otec moderní ekonomie A. Smith. Pokud nám ovšem nějaký odborník chce tvrdit, že monopol, nekalá soutěž, kartelová dohoda, či dumpingové ceny neexistují, vážně nemám co dodat - výsledkem totiž pak je, že "chudák autor článku" nechce ztrácet čas s voly, kteří se jsou schopni dohadovat o tom, zda 1+1=2.
<reagovat 
 čtenář Eiji Wolf - 12.4.2008 > 3022> 1. Domnivam se, ze ani stat nemuze mit uplne informace - a "stat" je vlastne taky reprezentovan jednotlivymi predstaviteli. A ti jsou ovlivnitelni. A co je jednodussi? Podmazat par (desitek) uredniku, nebo dlouhodobe se snazit budovat priznivy image u milionu lidi pomoci kvality ci ceny a podobne?
Jak uz nekdo poznamenal, lide se ridi "znackami" - ja osobne bych si treba nekoupil auto italske nebo francouzske znacky - a ted uz ani nemecke. Japonske naproti tomu ano. Nemam uplne informace, ale mam jich dost na to, abych se rozhodl pro znacku a pak individualne posoudil zda mi konkretni model "sedi" nebo ne. Napriklad i restaurace a lekare si vybiram na zaklade doporuceni lidi, kterym verim a vim, ze maji podobne pozadavky a ocekavani jako ja sam...
2. Prazdna slova to nejsou, ale jsou velmi casto zneuzivana prave temi neschopnymi - prvni antimonopolni zakony prosadili mene schopni producenti masa v 19. stoleti v USA, kdyz jejich konkurent zacal pouzivat prepravu chlazeneho masa na dlouhe vzdalenosti (versus hnani dobytka za pomoci kovboju) - stokrat citovany priklad.
Kartelove dohody jsou inherentne nestabilni a nikdy netrvaji prilis dlouho, navic (i u monopolu) existuje velmi realne nebezpeci ze si nekdo vsimne vysokych cen a vstoupi na trh s cilem na techto cenach profitovat - coz bude ohrozovat trzni podil kartelistu ci monopolisty a ti budou muset co? Snizit ceny nebo se uteci ke statu a stezovat si na dumping a podobne...
Mimo jine, pamatujete jak nas ocelari v USA obvinili z dumpingovych cen? Myslite, ze nasi ocelari vyvazeli do USA ocel za cenu, na ktere prodelavali?

A tak dale...
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 7.7.2008 > čtenář> "A tak dale..." jak tak chapu reagujete na neco, co jaksi nikdo nerekl. Pokud Vam to totiz uniklo, zakladni tvrzeni znelo, ze kapitalismus, respektive "neviditelna ruka trhu" v praxi nefunguje - z ruznych uvedenych duvodu. Zadny z nich jste ve svem prispevku nevyvratil, pouze vyvracite metody jejich reseni s nimiz lide prisly nebo navrhujete jine... stejne tak nefunkcni. V praxi nejspis ani Vy ani nikdo z vasich znamych nedokaze fundovane posoudit ktery lekar je schopnejsi a lepe leci, proste proto, ze nejste lekari. Stejne tak jako jinde jste zde daleko pravdepodobneji zlakani spise tim "marketingem". V praxi take ty nase ceske ocelarny produkujici spickovou ocel za "dumpingove" ceny zkrachovaly, navzdory tomu jak dobrou ocel a za jake ceny vyrabely (jsem mimochodem strojar, takze neco o tom vim). O cem to podle vas vypovida? A mimochodem, proc by jste si nekoupil vuz znacky BMW nebo Ferarri? Jiste proto, ze vite ze jsou nekvalitni, ze? Usmevne.
<reagovat 
 čtenář Eiji Wolf - 28.7.2008 > 3022> Popořadě:
"A tak dále" značí, že bych mohl psát dále, ale nechtěl jsem spamovat ještě víc ^.^

Příklady, které jsem uváděl (třeba zrovna ty historické), byly vesměs zmíněny mnohokrát a na mnoha místech, není těžké je najít. A pokud se Vám nezdají, není nic snazšího než vznést protiargument (což jste nedokázal a "pouze vyvracíte" - bez argumentů - moje tvrzení).

Návrhy řešení nejsou vždy ideální, svět totiž také ne (a nejsem ekonomický odborník), ale jsou (prakticky vždy, výjimky spočtu na jedné ruce) funkčnější než státní dirigismus (...a jakým důkazem či argumentem podpoříte VY svoje tvrzení, že moje návrhy jsou nefunkční? Hlasitý křik tady nějak nefunguje, víte?)- opět, nemálo analýz a studií se zabývá srovnáváním rychlosti ekonomického rozvoje, množství korupce, snižování bídy atd atd v závislosti na otevřenosti a svobodnosti ekonomiky a korelace tam je velmi silná - např.zkuste zkouknout knihu švédského ekonoma Johana Norberga Globalizace (obsahuje i mnohé odkazy na různé studie, srovnávací analýzy atd.).

Kvalitu lékaře posoudíte podle výsledků jeho práce, ne podle marketingu - a věřte že i laik to pozná.

Ocelárny (myslíte ty, které koupil Mittal? Asi ne, že...) - a nejen ty - krachovaly proto, že u nás je ekonomika příliš provázaná pomocí různých kamarádšoftů a "šibalů" s politikou. A proto, že například právě vláda USA se nechala ovlivnit lobbingem velkých firem a nadekretovala znevýhodnění naší produkce.

BMW ani Ferrari nechci protože na českých silnicích dlouho nevydrží, navíc poměr cena/užitná hodnota je z mého pohledu nevýhodný. Opět se dá najít množství studií a analýz zabývajících se kvalitou aut (i ojetých).
<reagovat 
 čtenář Eiji Wolf - 28.7.2008 > 3022> Ještě poznámka: kritizujete a snášíte argumenty proč kapitalismus nemůže fungovat, ale nenavrhujete nic lepšího.

Navíc ignorujete i to, že naše životní úroveň a civilizační vymoženosti byly vytvořeny jen a jedině díky kapitalismu - kam vedl socialismus jsme viděli názorně na ČSSR a vidíme to i nadále například v severní Koreji.
Proč Evropa tak zaostává v životní úrovni za USA nebo Japonskem? Právě "díky" své socialistické politice, ničemu jinému.
<reagovat 
 3022 (Občasný) - 23.11.2008 > čtenář> Zamerim se na to co je myslim v tom, co jste rekl podstatne a co dobre vyjadri podstatu veci, ponevac tu neni prostor handrkovat o vsem.

Rikate ze jen kritizuji a nenabizim reseni. Ano, nejsem tak chytry abych prisel s genialnim resenim na vsechny problemy sveta. O to jsem se ani ve svem claneku nesnazil. Prvnim krokem ke kazde zmene je ovsem poznani, ze je cosi spatne, ze cosi nefunguje. Bez toho nedojde k naprave. A to o co ja se pokousim je prave jen napomoci tomuto prvnimu kroku - rozsireni povedomi o tom, ze kapitalisticke nesmysly o neviditelne ruce trhu, nebo samoregulaci evidentne nefunguji o nic vic nez Marxisticka dialektika. Ze mi tu predhazujete Severni Koreu je hezke, ale trochu bezpredmetne.

Lekarstvi je takovy hezky priklad toho o cem se tu bavime. Vy tu tet rikate, ze kvalitu lekare posoudite podle vysledku jeho prace, ktere pozna i laik. Tesim se na vase osvetleni toho, jak vy poznavate kvalitu prace napr. neurochirurgu. Lekari kterym umira nejvice pacientu nemusi byt nejhorsi, mohou jen lecit ty nejtezsi pripady. Takovy muze byt vztah vysledku neci prace k jeho kvalifikaci nebo schopnostem. Dalsi veci je specializace lekare a to, jak dokonale si kazdeho muzete "prolustrovat" a skutecne vybirat pred kazdou navstevou.

Ohledne zivotni urovne USA a toho jak za ni zaostavame "diky socialisticke politice"... vy jste v USA asi nebyl, ze? Ani asi o "zivotni urovni" urovni "bezneho americana" moc nevite, ze? Napr. vseobecna zdravotni pece a vzdelani v USA je oproti Evrope jasne podradna. A beru ze je to nefer, v dobe kdy jste svuj prispevek psal, pred financni krizi, jste to nemohl jasne videt, ale dnes je zjevne, jak nadherne se jim dnes - po 8 letech vlady neoliberalniho prezident Bushe mimochodem - vede a okolik hure na tom "socialisticka" Evropa je.

Tak nebo tak, moc toho nevite ani o tom Japonsku, jinak by jste vedel, ze tam v mnohych ohledech panuje a panoval daleko vetsi "socialismus", nez byl u nas za toho "komunismu".

Zkratka, me vytykate ze nemam argumenty, ale at uz je tomu jak chce, je myslim evidentni, ze ty vase argumenty zas za moc nestoji, takze jsme si minimalne kvit. Mam zajem o kritiku, mam zajem o to aby me nekdo opravoval a pomohl mi lepe videt veci ci je vyjadrovat, ale bohuzel, nic z toho co jste rekl Vy zadny muj nazor nezmenilo, ani nedonutilo prehodnotit, spis naopak.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
2 4 5 12 (13)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter