|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jen na chvíli si zdřímnu
za tím počtářským stolem
plném trapných číslic
chuchvalců prachů
a chlupů krotkých zvířat
spím, a za oknem se barví
duha, vzduch se tetelí
teple plavým sluncem.
Stihnu proplavit
řeku od ústí do moře
proti proudu
s lososy
sama duhová
sama rybka lesklá
tam kde pruhy olšin
oddělují statky
nízká chalupa
pomalu projdu
bokem dveřmi
přes rameno břevno
na nošení vody
za stolem sedíš ty
oči máš průhledné
jako děti
které jsem ti
slíbila porodit.
No, mají se k světu
říkám ti, když smetám
zrzavé konečky
vlásků mé vnučky
poprvé holicím strojkem
mizí kudrlinky, řeka vlasků
ztuhla, no a co, je vlasopad
je vinobraní
slibovaných dětí.
|
|
|