Vítej
Podivej, nejsem už zvědavá na tvoje kecy –
bil si mi, mlčim... Co meleš, ty? Zasraná dylino,
kdo by ti nenatáh – plesnivý nádobí, věci
rozsraný po celym bytě... Hej, neplivej na lino,
jestli si namlouváš, že sem tvuj majetek, otrok –
Nebudu po tobě umejvat tvou špínu, ta je jen
tvoje. Ty, neřikej! Slovo a zabiju! – – – Poď, rok
ve krimu udělá z člověka... trošku si zajebem...
pořád tě miluju... Zamrdat? Jebačku? Hele,
hele ho, jak se nám proměnil! Nedám ti, nedržim —
Protože kde si byl? Kde si byl ten večer? Celej
večer sem volala, ležela a krvi kaluže a náš syn –
– – na svět přišel už odejitej.
Tak kde si kurva byl?
Vítej.
|