Ležím na posteli. Zase sama. Mžourám do té okolní temnoty, která mě obklopuje. Do pokoje mi dopadají paprsky bělostného měsíce. Ach to je romantika, pomyslím si. Škoda, že jí není s kým sdílet. Pravejch chlapů je už pomálu a gentlmenů ještě méně. Ach, kdepak je ten můj? Můj vysněný princ? Pár kluků znám, ale ti myslí jen na to, jak dostat holku do postele a přitom, když příjde na věc, je to jen tam, zpátky, tam, no a sem tam to dá nějakej i víckrát zpátky, než mě zasype vzdechy: Och to bylo skvělý, bylas skvělá. To si určitě někdy musíme zopakovat. No já byla dobrá, jenže tys nestál za nic. Asi jsou ještě hodně mladí, i když jsou skoro stejně staří jako já. Chtělo by to pořádnýho chlapa zamyslím se. Staršího, tak po třicítce, hezky stavěnýho, zábavnýho, pohlednýho. Co to meleš ty káčo, okřiknu se. Androidi ještě nepřisli do prodejního oběhu, tak kde bys proboha sehnala takovýho chlapa? Schoulím se do klubíčka a snažím se vybavit moment, kdy jsem naposledy zažila kvalitní sex. Jo,to už je doba, na jeden si vzpomínám, jenže to už je takovejch 5 měsíců a byl s dobrou kámoškou z Plzňě. Jsem sice hetero, ale v životě se má přece zkusit všechno, ne? A bylo to s ní fajn, zpočátku jsem se cítila hloupě, jenže když se mě začala dotýkat... po dlouhé době jsem si krásně zavzdychala i já. Představím si její hebounké ruce, hladí mě po vlasech, tváři, hrudi i v podbříšku. Schoulím se ještě těsněji k sobě. Opět zavírám oči a vidím Pavlínku před sebou jako by tu teď byla semnou. Ach, vzdychnu nahlas. Pomalu si pravu rukou sjíždím pod noční košilku k rozkroku. Dva prsty na levé ruce si jemně nasliním, a sjedu s nimi k pravé ruce. Mé tělo se napruží a mé vzdychy začnou nabývat na síle.

Ach to zase bude noc, bez pořádnýho chlapa..