egil (Stálý,Redaktor) - 2.2.2004 > to snad nemyslíš vážně...(?)
myšlenka, kouzlení se slovy... votpřemejšlí...
někdy minule jsi zase říkal, že preferuješ sdělení...
tak hezky popořadě
- nemusím nad textem přemýšlet, abych na první přečtení nepoznal jeho slabiny. tvá ignorace textu jako takového je ignorace básně, protože báseň - ať už chceš nebo ne - jsou v prvním plánu slova (přesahující sebebe sama a odkazující k významům). Estetická funkce básně spočívá valnou měrou ve zvládnutí jazyka.
Malý příklad z oboru malířství...
- díváš se na šestákový obraz a říkáš: to jsou ale hezký stromečky, podobný jako na Šumavě - v místech, kde jsem viděl krásnej západ slunce a miloval se smanželkou... to je ale dobrej obraz!
- díváš se na mistrovské dílo, a řekneš: hm... je to zbytečně přeplácaný, je to vyumělkovaný, to neni upřímný!- autor promyslel kompozici... fuj!...
dále:
- myšlenka, sdělení: obsah sdělení nedělá v žádném případě dobrou báseň, ať už je sdělení sebesilnější; můžu si poplakat nad něčím smutným osudem, ale to nemusí znamenat, že básnička není efektní kýčovitá slátanina (což není případ této básně), můžu se radovat z hezky barevných obrázků, které ovšem ve skutečnosti nejsou nic víc než hezké barevné obrázky.
kouzlení se slovy: směju se... dobrou báseň dělá do značné míry její jazyk, a když to někdo neví (nebo alespoň podvědomě netuší), nepochopil, co je poezie a nikdy svým psaním nepřesáhne rámec autoterapie a diletantství.
pokud tolik toužíš po sdělení, vykašli se na poezii - bez poetických prostředků se to přeci dá říct rovnou a líp, tak proč to cpát do veršů (a nebo to už děláš?...).