1.Dnes podvečer se mi [snad] zdá—lo —

jakoby mít rád bylo má—lo —

do slunce dívat se nedá,

proto je má—  tvář jen bledá—

oheň však září— a pá—lí—

snad tvoji lás—ku nespá—lí—

Guantanamera, quajira Guantanamera...

2.Když svatební píseň zazní—vá—

kdo se do kostela dí—vá—

kdopak jsou tihle dva šťastní—

závistí nad lás—kou zazní—

večerem má píseň tklivá—

smutná a přece tak snivá—

Guantanamera, quajira Guantanamera...

3.Den lás—ky dnes tobě nadchá—zí—

řekni jen co ti ale schá—zí—

v náručí máš— rudé rů—že —

lásko ty má—, kdo jen mů-že

říci, že míval tě rá—á—d

dnes je tvůj— jen kamará—á—d

Guantanamera, quajira Guantanamera...

4.Tak dál sen o lásce [teď] sní—vá—m

často když z okna já se dí—vám—

kladu si stá—le otáz—ku —

budu mít svou— velkou lásku —

rád budu volat ji svojí—

jak obzor, kde — hory stojí—

Refrén:

Guantanamera, quajira Guantanamera,

Guantanamera, quajira Guantanamera.

quajira = (španělsky) venkovanka, Guantanamera je pravděpodobně její jméno.

Rytmický model k mému textu: 4 Štědroňovy verše + 2 verše originálu.

Kde žlou—tne si loň-ská— trá—va —

den co den slun—ce— do-ko-ná—vá—

den co den zem— pod ním rud—ne—

mož-ná že má——  pod hla-vou—

Yan-tes de mo-rir— me Qie—ro—

e-char mis ve—rses del al—ma—

Přeložit originál (slovníkem Seznamu) se spíše nepodařilo, než podařilo...