|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Monodrámo pro pohyb (tajen káře)
A: Jen vzpomeň, jak chřestí tvoje dlouhé diamanty
a že je strašné milovat,
aby nezbyla na ty ostatní.
B: Nebyl bych, nebyl, bych nebyl...
— Neprohýbej mou paměť!
A: Udržet si ta důstojná tajemství zpovědi?
Když hýbu světem, tají –
– že by snad krev? Či sperma člověka,
jež svádí s nebezpečím souboj?
B: Nevěřím, že nevěřím, že... Nevěřím!
A: Tehdy jsme jedno – žádný pár!
(Mlčeli a do plamenů civěli)
B:
(To vám musí stačit)
Postskriptum porotce: tenhle sonet vznikal trháním řádků z úplně jiných textů, bylo jich tu v kolekci třináct, čekal jsem, až bude z čeho vyrvat řádek čtrnáctý. Čtrnáctý text se tu už neobjevil, ba zmizel (na několikrát) i autor. Protože jsou ale výchozí texty umístěny i jinde – vesele si klikejte...
A vřelé díky Prometheovi, jeho játra byla horká a dobrá. |
|
|