Jednoduchá studie procesu nakupování průměrné české rodiny v hyper...

Poslední dva víkendy jsem měla možnost nahlédnout do tajného podsvětí jednoho z nejmenovaných skvělých obchodních domů.Touha po penězích mě zahnala až za pult mezi moře francouzských (a prozaicky i českých) sýrů.

            Ovšem! Na cestě mezi váhou a chladícím boxem jsem měla možnost provést jedinečnou sociologickou studii.:

            Ač se to nezdá,takový rychlostní nákup zaměřený jak na kvantitu,tak i kvalitu je hluboce organizovaná záležitost.Hlavním mozkem organizace je,-bereme-li úplnou,průměrnou rodinu,-je m a t k a .Ta třímá v ruce lejstro se sepsanými požadavky a rozděluje úkoly.Nejmladší dítě zajistí máslo-to obyčejné,za 6,80,v akci.Další sourozenec dostane za úkol vystát frontu na 10dg eidamu (nepopleť to!);otec-jelikož je dospělý a to něco znamená-je pověřen uhnáním spousty uzené krkovice (však ty si poradíš) a ona sama si půjde rázně vybojovat tu sadu modrožlutých zubních kartáčků.Všichni připraveni?Akce!Za 15 min zde-hlavní orientační bod:regál-mléko, 11,60.Vskutku jednoduché! A jen tak lze dosáhnout největší produktivity práce.Po pěti takovýchto kolech je rodina vyčerpána a odchází si odpočinout do fronty na pokladnu,jejíž konec se ztrácí kdesi mezi regálem s kojeneckou výživou a dámským spodním prádlem.

            Mezitím se u mého pultu vystřídalo cca 1546 lidí dychtivých po kolibě,která-žel Bohu-ač v AKCI-není.Tyto lidi můžeme rozdělit na dvě základní skupiny,lišící se v ekonomicko-sociální síle.Pracovně by se dali nazvat „chudí“ a „bohatí“. Je s podivem,že mezi „bohaté“ patří většinou postarší manželé kolem pětapadesátého roku života a také mladé perspektivní páry.Žádné dveře jim nejsou zavřeny a tak na mě vykřikují jednou francouzské jméno za druhým a já se jenom usmívám,řkouce,aby mi na něj neromanticky ukázali prstem. (Taková prodavačka!!!???)

            „Chudí“ se na první ohled nepoznají,protože nejprve tak tři minuty zdržují frontu bohatých za sebou prohlížením drahých sejrečků a pak si šťastně vyberou žlutý standart-eidámek.Pokud mají štěstí,stojí za nimi jiný chudý a ten si krátí čas čekání tím,že také prohlíží všechno svrchu,ze spodu a když přijde na řadu,jsou oči napaseny a obsluha může hladce pokračovat dál bez časového skluzu.

            Celkově se dá také sledovat vývoj českého dialektu a úroveň vyjadřování občanů.Mladí lidé se vyjadřují kultivovaně,což svědčí o tom,že úroveň vzdělání stoupá. Starší lidé se zase naopak drží zuby nehty toho,co je maminka naučila a proto na jakýkoliv francouzský sýr ukazují se slovy: „Chci kus toho díratýho sejra!“

            Bohužel jsem svoji studii neměla možnost dokončit,jelikož jsem byla nemilosrdně převelena ke grilovaným kuřatům.Tam jsem lítala jako hadr na holi a na nějakou studii jsem mezi kopci tuku s kořením a obložená bůčkem neměla bohužel ani pomyšlení!!!