kříčím že mě dnes

nikdo nedonutí nemluvit sprostě

protože moje vlasy zejí

prázdnotou

chci chytit chřipku

chci aby mě to sežralo

zevnitř a zaživa

a já mohla sněhovou koulí

rozbít hodiny na náměstí

ach

psát jako ty

olizovala bych zas křižovatky

šplhala po lucernách

ve Smrtelné ulici

ale tam lucerny

nejsou

na domě kde

jsem si přála narodit se

staví lešení