|
Do obálky jsem vsunul večer na dvakrát složený Dal mi zabrat a teď jsem z toho tak trochu kožený V Křesle má mysl odpočívá A dopis na černém peří ve schránce na tě číhá
Co neřeknou slova na papíře již těžko někdo řekne více
Na černém peří poslal jsem řádky sněhu Co roztají ti pod obočím na jednu velkou slzu Bude ti zima Den nejdelší nic nezmůže
Co neřeknou slova na papíře již těžko někdo řekne více
Třicetkrát se země zatočila v naší náruči Třicetkrát pro tebe Není to moc není to málo Ptám se sám sebe jestli to stálo stálo za to
|
|
|