PODZIM

 

 

Bylo mi tak podivně.

Závrať mě obešla

pod vadnoucími stromy

hořká a mdlá.

 

Milenci se zlatýma očima

tu před chvílí šli.

Nesla tak pyšně svá ňadra

a rozkousané rty.

 

List padal, byl zelený,

na písku zhněd.

Ti dva se navraceli

kolem mne zpět.

 

Byli to oni,

či nebyli?

List hnědne, vítr padá,

pták zakvílí.

 

Zakvílí, zamává křídlem,

dým, černo a pád.

Chtěls takto, můj máji, můj červne,

být do prázdna svát?