|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Po ránu vstávám sama,
uzamčená ve svých černých,
penseé,
každý den utíkám
před sebou
zase se polykám,
na tmavém páse.
na nebe dosáhnout nejde mi,
ach ubohá , ubohá...
anděly před sebou zabíjím zbraněni.
Před skvrnou do ruda se asi neschovám,
do nebe nepřijdeš, řekl Bůh,
zdá se mi.....
Do srdcí hlupáků, kteří mi věří,
zajdu si mnohokrát pro myrtový keřík,
Další zlo páchám teď na Tobě,
andělé v nebi v bezmocné porobě
pohlíží na mé milované,
co nejdál od nebe
mrtvé a zakopané.
|
|
|