Romantický hrdina se snaží najít lásku, protože jen v ní vidí spasení své duše. Hledá všude. Pod postelí, v šuplíkách, dokonce i v bytě sousedky, která ho poté udá policii. A tak hledá pod výslechovým stolkem, pod který se svalí pod tíhou tvrdých kopanců a ran od policistů.
Když pochopí, že mu není souzeno poznat krásu zamilování, jako správný romantik utíká. Do lesa na maliny. Po dlouhém hledání však zjišťuje, že znečištěné ovzduší už většinu malin pohřbilo. Zvláště zdrcující je toto zjištění pro romantiky severských zemí, kteří až po letech hledání zjistí, že sníh jim žádné maliny nevydá a sní je všechny sobecky sám.
Romantik si postaví chatrč a začne žít životem poustevníka. Jednoho dne se opravdicky zamiluje. Krásné dlouhé nohy, ladné pohyby, bělostný chrup. To vše mu jedním pohledem učaruje. Svého milovaného zajíce však nikdy nedohoní, a tak mu nemůže vyjádřit své city.
Když na dveře chýše romantika po desítkách let zaklepe cizí člověk a oznámí mu, že se bude muset vystěhovat, nechápe.
„Bude se tady stavět dálnice, pane,“ vysvětluje muž trpělivě romantikovi.
Ten však ani trochu nerozumí jak slovu dálnice, tak slovu pane. Následujíc věta cizího člověka mu však zlomí srdce:
„Podívejte se, pane. Doba je zlá a chápu, že je to pro vás nepříjemné, ale buďte realista…“
|