***

Je večer

na Petržalku už padla tma

Jdu,

nohy podemnou se pohybují směrem k Delvite

Hýbou se a já nevím proč

vúbec mě k tomu nepotřebují

Hlava se diví v té absurdite

že ji nohy dovedou před regál se sýrovými krojsandami

a ruky nabírají

Jsou plné energie

Z té energie se nejen hýbou nohy

ale i rodí myšlanky

zoufale hledající dúvod k čemukoliv

Potom hurá pro slaninu

snat aby měli z čeho

oči slané slzy ronit

O moc vhodnější pozicí než vertikálne

s košíkem před pokladnou

se mi jeví poloha horizontální

s diagnózou absolutní apatie

Bez zájmu o příjem

i o výdej

slova se s díkem odmítají

Doma

když vybalím nákup

si poslušně vyčistím zuby

a uložím se s vědomím

že je nejvyšší pravděpodobnost

že se mi ráno nepodaří nevstát

kolikrát ještě ?

Snad na dušičky

boží znamení

Anebo Jojka zazvoní.