Pescatore (Občasný) - 20.10.2003 > "Pokřtíme hříchy"...to mě oslovilo.
Je v tom pro mne něco důležitého. Mně většina typů kázání moc nesedí, nemám rád ony "umělé autority", s pravdou v ústech "a na srdci blaho", ale spíš ty, kteří něčím sami na vlastní kůži protrpěli a volí slova s jistou osobní razancí, ale také naslouchavě a opatrně, aby moc "nesoudili".
Mně je ono jasné zavržení toho, co se nazve hříchem a odsoudí (vytěsní and vrátí se s desetinásobnou naléhavostí!) proti srsti v tom smyslu, že se vyhne tomu nejpodstatnějšímu, totiž pochopit, že I TO JSME MY. Že jde jen o nevědomost, zbloudilost, ale pořád cestu.
Zavrhování druhých za něco je dost často "naším vlastním převlečeným strachem".
No, trochu jsem se zamyslel a poodjel, snad to nebude moc vadit... když už něco jako hlubší kritiku... u některých obrazů...
