Zamyšlení nad „action“ filmy

Pomalým, ale jistým krokem se blíží čas dlouhých zimních nocí, a proto většina z nás bude častěji sahat po dálkovém ovládání televize, či videa (mimochodem, kdo z vás nemá televizi na dálkové ovládání je - totálně out -  jak jsem se dočetla v jednom nejmenovaném časopise). A většina z oné většiny bude vyhledávat filmy, které osobně řadím do tzv. brakové kategorie. Jsou to seriály, ve kterých jsou všichni pohádkově bohatí, nesmírně krásní a nešťastně zamilovaní. A samozřejmě nesmí chybět akční bojová dramata.

                V tisku si občas můžeme přečíst povzdech, skupiny psychologů, varujících před již zmiňovanými akčními filmy, ze kterých si mládež a bohužel někdy i dospělí odnáší ponaučení do života. A tak se v „dětských“ očích stane hrdinou hollywoodský herec s ďábelsky zářícím úsměvem, který otevře ve správnou chvíli pouzdro od kytary a zbraněmi v něm ukrytými vyvraždí celou hospodu – přece o nic nejde, jsou to nepřátelé. Nebo se objeví sexy dívka s dvěstěčtyřicítkou – což jsou ideální míry – 90 – 60 – 90, a zachrání svět před strašlivým prokletím. Ani nevíte, jak jsem jí vděčná, že se objevila v pravý čas a já můžu díky ní klidně spát. Tak proč jí nepostavíme pomník?

                Vedle takové „barbie“ je naše Popelka hotová popelka. Ale byla to právě ona, o níž jsem se před léty třásla strachy a slzela radostí, když ji princ konečně nalezl a konala se šťastná svatba. Znáte ještě tu pohádku? Nebo slzíte nad „dojemnou“ scénou svatebního obřadu zelené princezny a bohatého Armanda?

Kdyby se chtěla Popelka vydat do světa, konkurovat americkým filmům, museli bychom jí dát pár plastik, pořádně ji nalíčit a naučit bojovému umění. Tři oříšky se už taky nenosí, proč ne třeba tři ukradené diamanty?

A ta „akční“ scéna, kdy utíká před svými pronásledovateli a vzápětí se ukrývá pod kořenem vyvráceného stromu, musí být také více připepřena. Dejme Popelce do ruky samopal, ať se může bránit třem nájemným vrahům v kožených oblečcích a posaďme ji na sněžný skútr... Ale pozor, někoho musíme zastřelit, jinak nás pohádka brzy omrzí. Což třeba sluhu Vincka? Protože nesplnil daný úkol?

Přidejme nějaké to znásilnění a pošleme Popelku do Hollywoodu, jaképak rozmýšlení. Pozor! Nesmíme zapomenout na reklamu. A pak nám přinese třeba i prestižní ocenění. Ale ještě změňme název „pohádky“ – což takhle Popelka – Croft?