|
|
|
PEER GYNT - HAUGTUSSA Autor: EuroArt () - publikováno 14.11.2000 (22:49:12), v časopise 27.10.2000
|
| |
Hudební fakulta Akademie múzických umění, EuroArt Praha 2000 a Velvyslanectví Norského království v Praze
PEER GYNT - HAUGTUSSA
Výstava moderního norského umění Tisková zpráva, Praha 27. října 2000
Výstava zachycuje na rozměrných plátnech Franse Wide rberga a Hĺkona Blekena moderní norské umění motivované národními literárními předlohami. Vernisáží výstavy bude zahájeno deváté pokračování cyklu Stamicovo kvarteto a hosté ve středu 1. listopadu v Lichtenštejnském paláci v 17 hodin.
Dva velcí spisovatelé v ilustracích dvou velkých malířů
Jaké je Norsko? V čem spočívá duše norského národa? Na takové otázky slýcháme hodně odpovědí, sotva ale dokážeme posoudit, která je správná. Všeobecná jednota však vládne v tom, že na dva z norských kulturních pokladů pohlížíme jako na nezpochybnitelný národní majetek, neboť právě o nich se má za to, že vyjadřují, co je opravdu “norské”. Peer Gynt Henrika Ibsena a Haugtussa Arne Garborga jsou literární díla, která nezapřou dobu svého vzniku, tedy poslední třetinu 19. století, poznamenanou doznívajícím romantismem. Najdeme v nich tolik folklorních prvků a nálad ze života norského lidu, že mezi poklady norské kultury plným právem patří – zároveň však to jsou díla internacionální a všeobecně lidsky platná. Proto dokáže Peer Gynt i Haugtussa oslovit stejně silně čtenáře v Praze, v Oslo či jinde. A ještě něco mají společné: obě díla inspirovala umělce - kupříkladu Edvarda Griega, který vytvořil hudbu k oběma dílům, ale i umělce výtvarné, jak dokládá tato výstava.
Frans Widerberg
je norský malíř a grafik (*1934). Veřejnosti se poprvé představil roku 1964 a okamžitě vzbudil pozornost svým expresionisticky znepokojivým stylem.
Widerberg používá s oblibou červenou, žlutou a modrou, většinou v základním tónu. Nemísí je, experimentuje s přirozeným kontrastem barev, a tak se mu daří vytvářet iluzi hloubky. Widerberg maluje zem a růst, led a oheň, magický svět, kde všechno je v pohybu, roste a proměňuje se. Týž princip vyjadřují i dynamické figury v silných čistých a neklidných barvác h, zachycené ráznými, téměř nervózními tahy štětce. Frans Widerberg je nový expresionista, v jehož díle jasně čteme vliv dalšího velkého Nora, Edvarda Muncha.
Hĺkon Bleken
rovněž patří k starší generaci současných norských umělců (*1929). Celé poválečné období představoval jednu z jejích nejnápadnějších postav a silně ovlivnil vývoj a charakter norské malby, kresby a grafiky. Pro charakteristiku jeho tvorby však těžko hledáme nějakou nálepku. Jeho výrazové prostředky mají široké rozpětí a zahrnují vše od k omplikovaných, složitých kompozic až po dojemně jednoduché obrazy. Prostřednictvím této výstavy se s ním setkáváme jako s umělcem tvořícím na hranici figurativního umění a abstrakce.
Bleken se narodil v Trondheimu, kde dodnes žije a pracuje. V 60. a 70. letech se angažoval ve veřejných debatách, avšak jeho hlas se neomezoval jen na umění: Ať už se vyjadřoval k vietnamské válce či k situaci v psychiatrických léčebnách, vždy zdůrazňoval etické principy umění a směřoval k univerzálním morálním tématům. K jeho inspiračním zdrojům patří Franz Kafka, Knut Hamsun a právě Ibsen a Garborg.
(Thor Henrik Svevad, UK Praha)
Vernisáž : 1. listopadu 2000 v 1700 v Respiriu Lichtenštejnského paláce, Malostranské nám 13, Praha 1
Výstava potrvá do 26. listopadu 2000. Je otevřena denně od 11 – do 18 hodin a během večerních koncertů.
|
|
|