Tak se to povedlo, můj milý
vyrostl celý les, však taky jsme
hřbety si pokorně lámali
v dlaních křehké sazeničky
a v hlavě babské recepty
Na komáří štípnutí cibuli
na spálenou kůži
mléko kyselé. A na lásku
trochu otrušíku s blínem. Tím lesem
teď sama kráčím.
Dva osamělé stromy.
Už se nedotýkáme větvemi
ty tvoje vítr olámal, ve stoje
umřel jsi. Bože, dej, ať už se
tak hříšně nerouhám, když z kostela
za hranicí lesa zaznívá modlitba
Chléb náš vezdejší dej nám dnes
A já kořeny vzpurně valím kameny
když křičím do světa, ano, ano
dej, ať znovu přijde láska, láska.
|