|
|
|
Zkurvené dětství Autor: Geraldine (Občasný) - publikováno 26.10.2000 (19:45:46), v časopise 27.10.2000
|
| |
Jana se vlastně nikdy neměla narodit.V době kdy se to stalo to už mezi jejími rodiči tak neklapalo.Když ale vlastně skutečným nedopatřením vznikla, dohodli se, že budou spolu jen kvůli ní a jejímu bratrovi.-To jí také bylo několikrát řečeno, ale ne už v dětství.Až později....
Rodiče mezi sebou měli velké neshody a vůbec jim to mezi sebou neklapalo, jenže děti si ničeho nevšimly.Alespoň to si rodiče mysleli.
Kdy začal vnímat svět Jirka, Janin bratr, to ona nevěděla.Všechno si řídila podle sebe.Podle ní začal svět žít až někdy v první třídě.
To už se rodiče hádali častěji a ani Janě, ani Jirkovi to neuniklo.
To, že otec, který byl přísnější byl víc hodný na Janu, a matka vlastně taky, to nikomu neuniklo.
Zdálo se, že všichni měli už od začátku radši Janu.
Když se Janiny rodiče hádali, většinou to všechno spadlo na Jirku.Tenkrát byla Jana sice malá, ale vždycky se o čtyři roky staršího bráchy zastávala.V pokoji brečeli oba dva a Jana na otce strašně nadávala.
Ze strany rodičů také odkoukala mnoho nadávek, které nepoužívala jen k tomu, aby v pokoji skrytě nadávala na otce....Jednou byla s Jirkou sama doma a zapnuli si televizi.Zrovna tam byli nějací politici a Jana jim začala strašně nadávat.Dneska si vzpomíná, že jim nadávala že jsou neschopní, ať jsou zticha a tak.Samozřejmě že trochu vulgárnějšími výrazy.Jirka na ní jen v úžasu zíral.
Po dobu celé té doby se Jana prostě měla lépe, což dnes nepopírá.Taky strašně moc milovala matku, opravdu strašně moc a moc.
Když jí bylo asi dvanáct, prostě pár dní před jejími dvanáctými narozeninami jim rodiče oznámili, že otec od nich odejde.Před nimi to Jana nesla opravdu statečně, ale když zašla do pokoje rozbrečela se, jak nejvíc to jen šlo.Hladila jejího kocoura a brečela a brečela.Po několika minutách řekla : "Ne Mňouku, já už nebudu brečet.Nikdy už kvůli tomu nebudu brečet."
Nešlo to.Prostě to nešlo.Kdykoli se Jana od otce vrátila, brečela a brečela.
Jednou to už její matku dožralo a řekla, že jestli pořád bude brečet, tak že už k tátovi nikdy nepojede.To Janu tak naštvalo, nebo spíš dorazilo, že brečela ještě víc.
Časem se rozvedli.
A časem taky Jana přestala brečet.Začala jejího otce strašně moc milovat a nedokázala se bez něj obejít.Nikdy neřekla, že by to byl fotr nebo otec – na to ho měla až moc ráda.Nikdy ale ani neřekla tatínek – na to už byla moc velká.Vždycky říkala táta a nikdy na něj nedala dopustit.(Matku tou dobou začala naopak nesnášet.Úplně šíleně moc.Začala na ní vyhledávat chyby a všechno jí skrytě vyčítala.Očekávala, že když s ní už musí bydlet, tak že jí její matka bude pomáhat, ale nestalo se tak.Právě že naopak.Když se Jana do někoho zamilovala, matka jí z něj hned začala dělat nápadníka.To jí štvalo.Řekla jí to a matka na to reagovala tak, že jí to měla říct dřív, že to tedy už dělat nebude, když jí to vadí.Jenže stejně to dělala dál a dělá dodnes.A tak to bylo se vším.)
Tenkrát začala psát.Odreagovávala se tím.Psala příběhy o šťastných rodinách a ve svém prvním největším díle, což byly nějaké smyšlené příběhy, které tenkrát ukazovaly na to, jak by Jana chtěla žít až bude velká; neustále opakovala, že se nikdy nerozvede, protože ona kvůli tomu v dětství strašně trpěla.
Přátelé o ní dodnes říkají, že je myšlenkově a vlastně i chováním vyspělejší než ostatní v jejím věku.Důvod?V době dětství musela takřka přes noc dospět.
Začaly přicházet první po rozvodové problémy.-Špatné známky ve škole a dost zhoršené chování.Jana to dneska argumentuje tím, že když od nich otec odešel, měli mnohem větší volnost.Dřív se museli učit a slušně se chovat a večer nemohli skoro nikam chodit....Nedokáže vysvětlit podstatu věci, protože matka se o ně pořád normálně starala a vychovávala je.Ale dopadlo to prostě tak jak dopadlo.
Na všechny ty problémy ale lépe reagoval otec.Říkal něco v tom smyslu, že se Jana musí snažit a pak to bude lepší, zatímco Janina matka na ní řvala a dávala jí různé zákazy.
Potom si Jana začala říkat Sára a od té doby jí skoro nikdo jinak neřekl.
Začala se chovat úplně jinak.Prostě přešla do puberty.Začala mít jiné problémy a starosti.
Jenže její život, to pro co žije nedokázal nikdo pochopit.Hlavně ne rodiče.
A ona si začala dávat za všechno vinu.Před rozvodem totiž udělala taky pár blbostí a ještě donedávna si myslela, že tím vším způsobila rozvod rodičů.Chtěla žít tak, aby nikomu nevadila, aby se co nejrychleji osamostatnila a vypadla z domu.Aby už nikdy nikomu nebyla na obtíž.Nešlo to.Byla ještě moc malá na to všechno.Měla sice skvěle promyšlené plány, ale nikdy jí nevyšly tak jak chtěla.
Potom jednou měla ohromný průšvih jenom z toho, že se cítila osamocená.Chtěla si najít někoho, kdo by jí měl rád a strašně špatně to dopadlo.(Dnes toho lituje a uznává, že to byla blbost, jet tajně do Prahy, aby se tam setkala s cizíma klukama.)
Měla z toho neuvěřitelný průšvih.Tenkrát jí rodiče tak strašně naštvali tím jací jsou, že si večer do deníčku napsala tyto věci
'DRAZÍ ZKURVENÍ RODIČE!:
ZAČÍNÁM ZASE A ZNOVA KOUŘIT, MŮŽETE SI ZA TO SAMI!
DOHNALI JSTE MĚ K TOMU SAMI!
VŽDYCKY MI BYLI, JSOU A BUDOU PŘEDNĚJŠÍ CIZÍ LIDI NEŽ VLASTNÍ RODINA!'
Pod to ještě připsala :
'Už vim co a jak!
Nejdřív začnu šíleně kouřit, jako fabrika a pak si podřežu jednoho dne žíly a dopise na rozloučenou napíšu něco jen pro' (myslím že by tady to jméno být nemělo, dneska Sára ani neví, jestli to bylo pro kluka co tak milovala, nebo pro jeho otce, ke kterému měla tak blízko a který se jmenoval stejně) 'a pak, až ještě budu moct, zavolam tátovi na mobil a řeknu jen "Podřezala sem si žíly" a pak pustím sluchátko na zem!' Měla z toho fakt dost velké trauma.
Nejdřív neměla k té sebevraždě odvahu, ale pak to zkusila.Jenže ten nůž byl tak tupý, že se jí to nepovedlo.Kouřit začala, ale ne tak moc, jak v deníčku slibovala.Vlastně tenkrát skoro nic z toho nedodržela.
O pár dní později jela na lyžák.Tam taky moc trpěla a kdyby občas večer z mobilu od jejích kamarádů nezavolala tátovi tak by to tam asi psychicky neunesla.Byla skoro jediná, kdo tam neuměl lyžovat, všichni se jí smáli učitelka se na ní šíleně zlobila, že když je na chatě, tak dělá bordel, ale když je na lyžích tak se bojí.
Sára nejdřív na rodiče nadávala, že se rozvedli, protože kdyby se nerozvedli, tak by jezdili na lyže a Sára by uměla lyžovat.Potom se šíleně rozplakala a celý večer měla na očích černé brýle, aby nebylo vidět že pláče.(Před nedávnem jí kamarádka řekla, že tenkrát to bylo strašně dobře vidět, i přes ty brýle, protože jí to teklo všude okolo.)Slavila tam čtrnácté narozeniny a tak sebou měla alkohol.Na konci lyžáku se strašně moc opila.Tím definitivně pohřbila to, že neuměla lyžovat.Od té doby se rozhodla, že na lyžák už nikdy nepojede.I kdyby se měla zabít, tak na něj prostě nepojede.
Tou dobou začala objevovat strašně moc věcí.-Alkohol, cigarety, kluky....Tenkrát poprvé ochutnala pivo, když šla s její kamarádkou a s vojáky do hospody.Vůbec se děly zajímavé věci.Začala chápat, k čemu jsou vlastně kluci dobří.Začala potřebovat někoho, kdo by jí měl rád a věděla, že to bude nějaký kluk.Jenže se dlouho žádný neukazoval.A když už, tak byl absolutně nedobytný.Snad proto začala psát do jakéhosi internetového časopisu....
Když jí o prázdninách umřel děda, vůbec nebrečela.Řekla si jen něco v tom smyslu že všem bude líp, protože stejně byl moc nemocný.Proč by taky nějak zvlášť měla litovat, když jí děda neustále dohazoval už odmala, že jí mají rodiče radši.Vždy když k němu a k babičce přijela na prázdniny, neustále jí to připomínal a říkal jí něco v tom smyslu, že u něj to bude přesně naopak....Teď samozřejmě ví, že děda měl pravdu, ale zazlívá mu, že jí to pořád říkal když byla malá.
Na začátku tohoto školního roku začala Sára normálně kouřit a pak časem i chodit do hospody na pivo, na panáka, prostě na to co jí prodali.
Asi proto se i skamarádila se spolužáky Jirky.Bohužel bývalými, protože Jirka propadl.
Dnes si říká, že byla chyba, že tam zatáhla i její nejlepší kamarádku Lízu, protože oni jí začali mít víc rádi a všechno se otočilo úplně jinak, než to bylo ve škole.-Tam jí totiž všichni strašně rádi a Lízu nesnášeli, Sára byla ta lepší a pak to pro ní to s Jirkovými spolužáky byl tvrdý dopad na zem.Ještě pořád doufá, že to není jak si myslí a chce Lízu dostat zpátky od těch kluků, jenže už to moc nejde, protože Líza se do nich postupně začala zamilovávat a nechce se jich vzdát.(Zrovna asi před třemi dny odmítla jít se všemi do hospody a místo ní tam šla jen Líza.A to ještě před nedávnem říkala, že bez Sáry by s nimi sama nešla.Co se bude dít, to by jí teď strašně zajímalo.)
Sára začínala žít zase jinak.Nepokoušela se ale o žádnou velkou životní změnu, co by jí nějak prospěla.-Prostě do svého života zařadila cigarety a alkohol.-Vždy měla něco, co by zapila.
Před nedávnem si založila dva šanony.Na jeden napsala 'ZKURVENÉ DĚTSTVÍ' a na druhý 'DOSPĚLOST'.
Do toho prvního dala fotky z dětství.Pak se prohrabala v jedné skříňce v obýváku a vylovila z ní pár věcí z dětství za které se teď styděla.Mimo jiné tam byl úplně poslední dopis co by si přála k Vánocům.Byl z ’98.Napsala ho Freddiemu Mercurymu, protože tenkrát byla zamilovaná do Queen a Freddie byl pro ní Bůh.Dneska se za to stydí a už dávno nevyznává tuhle víru.
Do druhého šanonu si dávala všechna svoje díla která kdy napsala.Ráda si je čte, protože všechny se vážou k nějakým krásným vzpomínkám.To ale není jediný důvod proč si je čte.Líbí se jí na tom totiž i to, že se tam nikdo s nikým nerozvádí a všichni se mají rádi a všechno je to spokojené.
Všechno co kdy ale napsala vyznívá smutně.Každý, kdo si to četl jí to říká.Četlo to už hodně lidí.Kromě její rodiny.Otce s tím nechtěla zatěžovat a matce to nikdy číst nedala a určitě ani nedá, protože jí ještě pořád nesnáší.
Vlastně je stejná jako Jirka.Nejdřív si myslela, že k němu začala nacházet lepší vztah.Myslela si, že už je pro něj skvělá sestra, ale dnes chápe že nebyla a asi ani dlouho nebude.Jeho totiž celý život tak nějak divně poznamenal.Pořád má všude samé problémy, nemá stálé přátelé a jeho velkou uzavřeností se nestal moc oblíbený (na rozdíl od jeho sestry).Je frigidní a Sára se domnívá, že je to kvůli tomu, že se bojí, že by s tou holkou dlouho nevydržel a asi se bojí, nebo se nechce s nikým rozejít.Z toho důvodu se zase Sára nechce nikdy vdávat, protože má strach z toho, že by nenašla toho pravého a rozvedla by se s ním.
Rozhodně na tom ale není zas až tak jako její bratr.Ten je uzavřený, bojí se že když se s někým víc skamarádí, tak ten někdo ho podrazí.Však jeho kamarádi o něm říkají, že by potřeboval holku, která by mu pomohla a prorazila všechny jeho zábrany. Sára k tomu všemu jen dodává, že Jirkovi pěkně zkurvila život.Tím, že se vůbec narodila.
Někdy ráda vzpomíná na dětství, ale to opravdu jen někdy.Teď už vlastně skoro vůbec ne.Rozhodla se, že na dětství zapomene a začne jinak.Zatím se jí to ale moc nedaří.V dětství toho prožila strašně moc a nemá žádného kamaráda, kterému by to mohla říct a který by jí pochopil, takže se s tím vším musí tak trochu poprat sama.
Když tohle Sára psala, tak plakala.
|
|
|