Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	Poslední z výkřiků Autor: Gekon (Občasný) - publikováno 24.7.2003 (00:03:35)

Šílenství je zdrojem síly když svět na čtyři skládá se díly a odlesk měsíce v pavoučích očích vylekal visící netopýry.   Země se zachvívá, země se chvěje do lidských srdcí vkrádá se beznaděje jak jsme si ustlali, tak si i lehnem na věky věků po hlavě do závěje   Poslední výkřik, co pomalu odeznívá nad prázdným městem skoro se rozednívá jak asi trpěl ten poslední člověk co náhodou zaslechl jak smrtka si zpívá

Poznámky k tomuto příspěvku

Naty (Občasný,Redaktor) - 24.7.2003 > Body: 2 <reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 24.7.2003 > Je to takové apokalyptické. Nejsem zrovna příznivcem takto obsahově zaměřené poesie. Přesto se mi to svým způsobem líbí. Zaujala mne forma, sevřenost (pouhé tři sloky, navíc jednotně postavené, jsou podle mne u podobného námětu vzácnost, většinou mívá tendenci být rozvleklý) a v neposlední řadě fakt, že to nesvádíš na osud, "jak jsme si ustlali, tak si i lehnem". Jo a ještě bych si dovolila připomínku. Ve druhém řádku by se mi místo skládá, líbilo ROZkládá. Mám dojem, že by to jak obsahově, tak rytmicky vyznělo lépe. <reagovat

Gekon (Občasný) - 29.7.2003 > Naty> ono se mi honilo hlavou, ze nejakej S,J,Z a V sou v tu dobu uz vsem uplne ukradeny a tak se musi svet skladat ;))) <reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 29.7.2003 > Gekon> Chápu, ale to už je na mě moc složitá úvaha. A z celého ducha básně to na mě působilo spíš jako rozklad. <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku <jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ?