Vrány do mne v noci zobou oči se jim blyští zlobou nezměrný je bohů hněv místo vody slzím krev
Ozvěnami zrůdných činů každou noc já znovu hynu teprv až když vzplane den zjišťuji že byl to sen
Na koních jsou čtyři jezdci ostré meče konec věstí Válka, Nemoc, Smrt a Hlad zase budu umírat
Požehnání kletbu skrývá budoucnost, co jasná bývá do tmy náhle oděla se Bůh je hnusné podlé prase!
Nepřestává utrpení bolestí i krev má pění na poduškách z hedvábí duše má smrt přivábí
Velká kosa ve tmě rudé co tu po mně vlastně zbude? ozvěna mé choré mysli láhve vína divně zkysly
Jedna věc mne cestou hřeje skrze lesy beznaděje: to, co já teď prožívám brzo zkusí každý sám |