|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Hledejme odpověď na otázku, jaká je vlastně naše civilizace. Co víme z historie:
Před 1500 lety jsme sem přišli jako Slované mezi Germány. Byli jsme přibližně jako oni, divoši a barbaři. Číst jsme neuměli, naše písmo ani neexistovalo. O 500 let poté se nic moc nezměnilo, jen počaly vznikat základy státu. Číst neuměl téměř nikdo. Jinde to není příliš odlišné, jsme si velmi podobní, vždyť ještě na několika místech na Zemi žijí divoši. Teprve před 150 lety začalo hnutí za práva všech lidí, ale revoluce v roce 1848 byla všude nadlouho potlačena. Ještě dlouho poté však v USA existovalo otroctví. Chovat se k lidem jako ke zvířatům není známkou civilizace.
Co to znamená? Nejsme vyspělou civilizací, za jakou se vydáváme. Důkazem pro to jsou i světové války, jež mnoho lidí pamatuje. Zejména střet fašismu s komunismem. V obou dříve tak populárních idejích je zřetelně vidět jejich nezralost, naivitu a nereálnost. Přesto žily ba žijí tak dlouho, což je dokladem obrovské síly iluzí. Tam, kde je iluze silnější než realita, není přece možno hovořit o vyspělé civilizaci! Zejména ne při masovém vyvražďování pro zcela nesmyslné ideje i době zcela nedávné, jako v Kambodži, Africe a bývalé Jugoslávii. To je i důkazem toho, že je tu mnoho zla, přibližně stejně jako dobra. To je zdrojem neustálých konfliktů.
Pohled na reklamy, tisk, televizi i počítačové hry je dokonalým obrazem naší současnosti. Zajímavý obrázek o nás vzniká také z rozboru tabuizovaných témat a vztahů mezi lidmi. Chybí nám také radost a tvořivost, jsme příliš pasivní a negativní, pereme se se sebou a s životem a to bolí.Co jsme tedy? Myslím, že nejpřesnějším výrazem pro nás je – polodivoši. Není to míněno jako urážka nebo kritika. Je to takové, jaké to má být. Učíme se a dosti rychle. Čekají nás ještě tisíce, ba miliony let vývoje.
Aby si tato civilizace mohla říkat vyspělá, musela by více využívat lehkost a dokonalost intuice a méně těžkopádné emoce. Nemohla by být tak snadno ovlivnitelná. Měla by mít dosti přesné zkušenosti s následujícími klasickými otázkami – 1) Kdo jsme, jaká je vlastně struktura naší individuality? 2) Odkud přicházíme a kam jdeme, jaký je tedy smysl života? 3) Kdo je Bůh?
|
|
|