TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 30.12. David

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Sonet o nenadálém shledání
Autor: Květík (Občasný) - publikováno 4.6.2003 (00:18:08)

Hle zvonky sivé blesky roní

Než dav se šerý zlobou hne

Stín vět pomrzlých slibem voní

Když vtom se pohyb zadrhne

Než tramway znovu popojela

Než volná byla ulice

Dvířka se krátce rozevřela

V kaluž mi sklouzla čepice

Když zvedal jsem ji rozčilený

Můj zrak uchopil přízrak ženy

An kráčí promenádou skel

Pak přelud krásný šel mi vstříci

Postava pevná pohled snící

A na rtech se jí úsměv chvěl…

Poznámky k tomuto příspěvku

stefan (Občasný) - 4.6.2003 > Ty sive blesky a "An kráčí" je okouzlující natolik, že si netroufám vůbec hodnotit..

		<reagovat

Venuše (Občasný) - 4.6.2003 > pěkné!		Body: 5

		<reagovat

farišta (Občasný) - 4.6.2003 > dobře odvedená práce!		Body: 5

		<reagovat

langueur (Občasný) - 4.6.2003 > Archaismy teda moc nemusim (nicméně pokud jsou funkční, nic proti tomu), ale to by mi ani tolik nevadilo, spíš rýmy jsou dost otřelé (respektive gramatické rýmy beru jako "nižší kategorii" :-) a rým s použitím "poetismu" vstříci je poněkud... laciný. Oceňuju ale rytmiku, ta je moc fajn. Obsah mi bohužel moc neříká, ale to je otázkou osobního vkusu, takže si z toho nic nedělej :-)) Měj se (a piš poezii - ten cit pro rytmus máš fakt super)

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 4.6.2003 > Tentokrát mě Kelly nepředběhla se svým devatenástým stoletím. Opravdu to působí velmi staromilecky.		Body: 5

		<reagovat

	Květík (Občasný) - 6.6.2003 > Naty> Má zde ještě někdo výhrady k 19. století? Přiznávám se, jsem staromilec. Bydlel jsem ve starém domě, teď bohužel už přes 10 let musím bydlet v paneláku, ale toužím po domě z 18. nebo 19. století, který má duši (zajisté i různé neduhy vyplývající ze stáří). V mém psaní mne inspirovali Otokar Březina, Antonín Sova, Karel Toman, Vítězslav Nezval ad. Moderní poezii jsem nějak nezvládl. Číst ani psát. V hudbě mne skoro nejvíc baví romantický Dvořák, který je nejčistší esencí 2. poloviny 19. století. (Kupodivu i dnes jeho skladby celosvětově "frčí".) Samozřejmě je to otázka toho, jak vnímáme poezii. Já ji považuji za zvláštní formu hudebního projevu, kde slova mají sice svůj význam, ale především barvu, zvuk a náladu. Slova pak skládají básnické obrazy, které mi docela stačí ke štěstí. Sdělování komplikovaných myšlenek či emocí už vnímám jako vedlejší - i když klobouk dolů před tím, kdo tohle dokáže.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game