Upnul ses k příliš tenkým dnům
A k hladině vzplýváš tak bezmocně
V krvavém krystalku močoviny
Co na tom, žes nezasadil strom
Každý nakonec odvětví
A kůl zarazí hluboko do země
Rozpraskaný žárem
Zbrázděný mrazy
S patinou daných směrů
Nakonec si budem chtít vzpomenout že
Jako ty vodoměrky na skelné kalině
Kupí se ve vrstvách pod kleslé kmeny
Před deštěm
Schovávali jsme se i my k tobě
A tahali tě za lem košile
Viděl jsem je tuhle z břehu
Co na tom, žes to nikdy neřekl
I na to si budeme chtít vzpomenout
Až budeme stát tiše jako ty kmeny okolo
Kde v trávě mramorových šlápot
Je víc než nám je milé
Jen tiše
My to víme