Autorské čtení na Řípu 16.9.-17.9. - zhodnocení
Po úspěšném autorském večeru v Bohnicích přišla redakce Totemu na ještě lepši nápad, jak prezentovat ta nejpovedenější díla svých autorů. A tak se 16. září uskutečnil výlet za praotcem Čechem, tedy na památnou horu Říp, kde se konalo setkání autorů z Totemu s hojnou účastí autorů z Písmáku. Pro překonání vzdálenosti mezi Prahou a Řípem jsme zvolili vlakové spojení Praha– Ctiněves se třemi přestupy a pak už jsme se jen vlastními silami doškrábali až na kopec, který se v té chvíli dal nazývat spíše horou. No, někdo se sice celou dobu vezl v kočáře a tím se výstup trochu zkomplikoval, nicméně i přesto jsme nakonec stanuli před líbeznou hospůdkou, kde jsme okamžitě začali hasit žízeň, hlad a jiné potřeby. Skupinka dobrovolníků z Totemu se pak ujala propagace večerního programu i celého kulturního magazínu. Díky šikovným rukám SShanea, které otáčely papíry na kopírce a díky zručnosti našich brigádníků jsme měli během dvou hodin složeno několik desítek výtisků Programu autorského čtení na Řípu. Kamelot Falka se pak ujala distribuce mezi účastníky “kongresu”. Naštěstí jsme nenarazili na žádné odpůrce našeho internetového magazínu, kteří by se snažili autorské čtení bojkotovat a tak jsme to mohli v 19:30 rozjet. Na scéně se objevila kněžna Libuše von Trisi s flaškou Tuzemského rumu. Očividně už byla trošku "lízlá", a tak se jí ani nepodařilo vyslovit věštbu o matičce Praze. V tom se zde zjevil statný praotec Petr Čech se svou pomyslnou družinou a s pokladem, který byl ukryt v jeho zavazadle. Tím pokladem nebylo nic jiného, než literární bohatství v podobě tištěné, tzn. básně a povídky autorů, kteří publikují na Totemu. A protože praotec Čech byl džentlmen a nerad viděl kněžnu Libuši tak smutnou a opilou, přednesl jí některé básně ze svého pokladu. Kněžna hned ožila v přesvědčení, že se jí praotec dvoří a na oplátku mu se svým okouzlujícím šarmem zarecitovala také. A dokonce přidala i některé povídky. I když praotec Čech dlouho odolával jejímu temperamentu, nakonec se nechal strhnout a v závěru večera oba předvedli improvizovaný tanec našich prapředků, s hudebním doprovodem úžasného kytaristy a bubeníka na indiánské bubny, Drozda Přemka. Tímto skončila oficiální část večera, kterou organizoval Totem. Ani Písmáci však nezůstali pozadu a předvedli, co v nich je. A bylo v nich opravdu hodně - od básniček až po telenovelu, některé i dost dobré.
No, a na závěr večera jsme se pak všichni sešli venku u dřevěného stolu a bavili se a zpívali za hudebního doprovodu Petra a Libora. Někteří i tancovali a jiní zase zmizeli kdesi v tmavém lesíku, každopádně se všichni dobře bavili až do tří hodin do rána.
Tady se můžete kouknout na spousty fotek z různých zdrojů: Další fotografie ZDE >>> |