JÁ SPRAVEDLIVÝ SVATÝ

Chci pohovořit o mém dotyku se spravedlností, který jsem osobně zažil,
nebo dokonce sám inicioval!

Od malička jsem byl "Rychlý šíp", nikoliv ale tzv. "slušný" chlapec, to
spíš naopak, jeden průšvih střídal ještě větší, jedna poznámka a zhoršená
známka z chování střídala doslova nenávist učitelek a záměrné "zasednutí"
na moji osůbku! Důvod? Ovlivňoval jsem všechny okolo sebe, prý jsem je
tahal na zcestí, do kriminálu, k zanedbávání výuky; později za děvčaty, chlastem...

Možná, nevím, patrně jsem toužil po přátelství, pozornosti, měl jsem odjakživa velikou fantazii a nápady, nemusel jsem se učit, protože mi stačilo slyšet vše
jen při hodině a díky fonetické paměti jsem uměl zopakovat téměř doslovně
co nám učitelka při výuce povědíla. Nutné je ale říci, že mně stačili dvojky
a trojky, narozdíl od kamarádů, kterým stačilo, když prolezli.
Volný čas byl pro mě důležitější, než vysvědčení, školy a pochvala kohokoliv.
Učil jsem se kromě básniček jen jednou v životě, a to na maturitu. Protože mě nikdy nikdo studovat neučil, a nenaučil, tak jsem se všechny otázky naučil nazpaměť a skončil jsem k nelibosti spolužáků a k úžasu profesorů (většina z nich byli opravdu profesoři vyhození v roce 68 z VŠ) jako nejlepší žák ze dvou Obchodních škol. Poté na mě činili nátlak, že musím na VŠ, že na to mám a podobné štráchy, ale já dal přednost prachům, obchodu a kšeftování. Po zkušenosti s učením před maturitou jsem naprosto odmítal stres, nervové vypětí, trému ap., co zkouškové období VŠ provází.

Celý život jsem žil "na hraně" zákona, všichni okolo mě seděli, nebo zemřeli
násilnou smrtí, neb nevěděli to co já, neuměli zastavit, neměli záklopku, pud
sebezáchovy, nebrali ohledy na nikoho, a teď přijde konečně to podstatné, oni
neměli "slušnost", poctivost ve kšeftu, ke kamarádovi, k obchodnímu partnerovi,
jejich "slovo" bylo prázdné, slib neměl váhu, pro peníze by udělali cokoliv.

Už jsem zde psal o Rittigovi, patrně i Mrázkovi a Krejčířovi, ale těch jmen bych
mohl vyjmenovat mraky, 90% z nic jsou mrtvoly ke kterým jsem neměl úctu.
Respekt ano, bez respektu bych tu nebyl, ale věděl jsem že jsou křiví a nebezpeční.
Řeknu to takto, dokud jsem se držel svého kopyta, byl jsem jeden z nejůspěšnějších
lidí za sociku široko daleko, a navíc, NIKDO nevěděl KDE ty prachy dělám. Provokoval jsem auty a šílenými flámy, kde jsem platil za celé gangy a cizojazyčné mafie, samozřejmě za všechny své kamarády a ženský, to dá rozum, jenomže!!!
Uměl jsem se stáhnout, když po mně šli cajti, STB, tátové mladých hereček,
vexláci a nepřejíci obchodní partneři! Dlouze o tom píši v trilogii. Vždy jsem měl vícero "tváří", ale hrdost, čestné jednání bez podrazů, to bylo pro všechny mé
osobnosti společné.


Měl jsem nápady na výdělky a těšilo mě, když jsem mohl rozdělovat výnosy.
Bohužel jsem byl neskutečně naivní pepík, který všechny lidi okolo sebe soudil
podle své "slušnosti a rovnosti", podle vlastní bezelstnosti!
Později jsem měl přijít na to, že když nemáš MOC nad penězi, tak tě každý okrade,
podrazí a klidně tě i zabije, když jde o ranec!
Na konci svého života mohu říci, že možná jsem momentálně nejchudší
ze všech "živých", ale stále se o mně vypráví jako o "rovném" a spravedlivém,
který nikdy nikoho nepodrazil, neokradl, právě naopak. Když mě někdo
okradl, dal jsem mu "práci", aby mi to mohl vrátit a ještě vydělal.
Ti, kteří si nedali domluvit jsou všichni mrtví, což je konstatování, nic víc, já osobně
nikdy neseděl, i když se o to snažili...

Mnozí lidé mě v životě vydírali, vyhrožovali mi, unesli mě a na poli hrozili
pistolkou, či sapikem, jenomže - já jsem nikdy nikomu nedal víc, než si vydělal,
což nedoporučuji ostatním, ale u mě vítězil smysl pro spravedlnost a patrně
i vlivem svých nemocí jsem na životě nikdy nelpěl! (Vymahač duší)
Vzpomínám si jak na mě šel ferda s rozbitou lahví, když jsem se v baru zastal dívenky, jinde zase bajonetem ap., ty jizvy po bodnutí mám stále, ti hlupáci
už tu ale nejsou, asi to zkoušeli i na ostré hochy...

Já ostrým hochem nikdy nebyl, s každým jsem se "domluvil".
Jsem křehký, stydlivý, dobromyslný a každému pomohu, je-li to v mých silách...
Abych tu nebyl za svatého, což byl vtip a nadsázka, jsem přecitlivělý a křivdy
si pamatuji celý život, což znamená, že pomsta pro mé nepřátele přichází ve chvíli,
kdy už s ní nepočítají. Tím ale nemyslím násilné činy, ty mi jsou cizí.

Dělal jsem mimo jiné práci soudního vykonavatele (exekutora). Honil mě
nahej frajer (kriminálník) s nožem po Smíchově, Povinní mi ukradli boty, protože jsem se ze slušnosti zul, což bylo NEdoporučováno, a další vtipné kousky, ale především jsem všem dlužníkům, kteří byli opravdu chudí, a ke mně slušní, radil
jak vše urovnat, co musí zaplatit a čemu se lze vyhnout a jak to udělat, aby se dluhů
zbavili navždy. (Exekuce na život) Pomohl jsem mnoha lidem v exekuci.
Tehdy bylo zakázáno dávat lidem echo, jak nezaplatili, tak vyražené dveře, polepy,
a dražby. V tom byly obrovský prachy, jenomže na to já neměl žaludek!

Vymyslel jsem jak si usnadnit práci a nechával jsem u bytu svoji vizitku.
Byl jsem zdaleka nejúspěšnější "vymahač" v Praze! Kolegové mě ze závisti udali, že
"se to nesmí" a mně už nepomohlo ani to, že jsem chtěl soudu dát písmemně, že když
mi někdo uteče (odstěhuje se) na základě mého varování, že to za něj uhradím
v plné výši! Nevěřili mi, soudili to podle sebe! Dnes už můj nápad je legální.

Pracoval jsem také na MZV ČR, začínal od piky, ale cejtil prachy. Veliký!
Vypracoval jsem se "jen" na "malého ředitele", který měl pod sebou 5 oddělení, včetně odd. pohledávek! Jen na malého, protože jsem nechtěl vstoupit do žádné politické strany. Převzal jsem cca 260 velikých pohledávek, prý nedobytných,
jak mi sdělil náměstek Dientsbiera a právníci. (přežil jsem 3 ministry)
Říkám, že je to nesmysl, ať mi daj 20% vymožených peněz a zařídím to!
Nevěřili a slíbili. Zkrátím to. Domluvil jsem těm diplomatům, velvyslancům ap.,
a zaplatili všichni! Mluvíme o stovkách milionů. Ale asi tušíte jak to dopadlo...
Nikdo nepoděkoval, prachy žádné a na místo, kvůli kterému jsem na MZV zůstával,
tedy místo na SM v LA, USA šoupli svého známého. Ale nebojte, poradil jsem si jinak! To je na knihu...

Přihlásil jsem se také, jednoho libého dne jako soudce z lidu (přísedící) k Trestnímu senátu na P7.
Bavili mě ty kecy, stupidní výmluvy násilníků i zlodějů... jednou jsem chtěl
pomoci dívence, které nevěřil předseda senátu, že ji znásilnil cikánek, a s kolegou jsme jeho Rozhodnutí přehlasovali. Dívenku jsem si pak vzal!🤩
Ale hovno, dělám si špundus z Bohuňi, nicméně mě vyhodili pro "nespolehlivost".
Taková je opravdu SPRAVEDLNOST v Čechách, soudcovská mafie ap.

Tyhle tzv. vyhazovy se opakují v mém životě stále dokola.
Za sebe bych tak nebojoval, jako za bezbranné kamarády, ženy, děti,
za pravdu, čest, za národ apod. (Euthanasie) A to sranda není, je to patrně nějaká úchylka, protože nikoho tak sebedestruktivního, který opouští výnosná místa, prachy, ap. kvůli cti a spravedlnosti neznám.
Napadá mě asi dalších sto případů mé zatvrzelosti, ale kupte si knihy, tondové!

Ještě mě napadlo, když už jsem na literárním servru, že mě skoro všude
po letech vyhodili, zcenzurovali, vyštvali a nenávratně vymazali.
Po čase jsem byl nejčtenějším autorem celého serveru, už jsem psal, že můj fanda spočítal, že cca před 5 lety mě četlo víc než 500 tisíc lidí, respektive, nevim jak
to Bohuňě napsat, aby to pochopila i ona, prostě si to vylož jak chceš;
a přesto to dopadlo špatně, zastával jsem se napadených začínajících autorů neumětely, jednoduchými hovady, sám jsem si nenechal srát na hlavu a tím méně na svoji poesii, avšak přesto jsem o kritiku opravdu žádal, kritiku z které bych si cokoliv mohl vzít, vylepšit mé básnění v jakémkoliv směru!

To co tu píšu o mé "spravedlnosti" je jen střípek z mého bohatého života, vynechávám své podnikání, podniky které jsem vlastnil, protože to píšu v knihách.
Na konci života se věnuji už jen poesii a tímto slibuji že na youtubu bude veselo,
až mi konečně někdo pomůže tam vniknout😋😜mám nápady jak "objevit" talenty ap., jestli však dřív umřu, (zblázním se, uchlastám, či mi ujede hlavu autobus), tak to bude škoda zejména pro komunitu začínajících autorů, recitátorů usw.
jfj